Už u vstupu do Květné zahrady (jsme v Kroměříži, milí čtenáři) naznačuje věnec, že čekat můžeme zvláštnosti.
Voda ke skleníkům neodmyslitelně patří. A v čase kamélií se kouzlo vody a květů propojilo v neuvěřitelné křehkosti.
Kamélie jsou náročné na pěstování. Upřímně přiznávám, že se o to ani nehodlám pokoušet. V létě potřebují stín, v zimě teploty blízké nule. A pak se takhle krásně odvděčí květy jako z pohádky.
Citroníky, které ve skleníku čekají na jaro a přesun do zahrady.
Díky spolku pro zvelebení zemědělského výzkumnictví Kroměříž - rozzářili svými plesovými maskami skleníky ještě víc. A krása se sečetla s kouzlem.
Neznámá dáma. Na ples šla ozdobena kamélií na šatech.
Květy najdete úplně všude. Ve vodě, na cestičkám, v každém koutku, na každém volném místě.
Je libo na ples kočárem? Tady je.
A tady stojí načinčaný pár. Možná právě čekají na kočár a míří na ples? Kdo ví.
Lustr je ryzí moderna. Kamélie a dna PET lahví tvoří působivý celek.
I maskované dámy si povídají. Tady měla hlavní slovo slečinka.
Může něco vypadat něžněji, než bílá, stále se ještě rozvíjející, kamélie?
Květiny a čaj. Obzvláště povedené spojení.
Čajový koutek. A čaj? Možná jasmínový?
Květ plaše schovaný za čajovým stolkem.
A na závěr zastávka v nové kočičí kavárně. Ještě jsme ji spíš
