Když k ní dorazíte, začnete bezděčně hledat, kdepak se to schovávala princezna Krasomila se svým zahradníkem. A možná se o to i neškodně pohádáte a možná najdete snadno. Rozhodně si chvilku u kamenných varhan užijete.
Panská skála je místo, které má v sobě Tajemství (To velké T není chybou). Můžete mít načteno, jak takové útvary vznikají. Můžete tomu snad i rozumět. A stejně vás to zasáhne. Už při stoupání se několikrát nevěřícně zastavíte, když se před vámi soubor štíhlých kamenných "špaget" vynoří jako z jiného světa. A hlavou se vám požene dokola opakované "tohle snad není možné". Ale je. A tak přijdete blíž a s čerstvě probuzenou potřebou vidět a osahat si každý kousek skály ji oblezete a prolezete ze všech stran. Nedá se tomu odolat.
A co se tedy reálně schovává za Tajemstvím Panské skály? Za vznik útvaru mohou katastrofy druhohor a třetihor a související vulkanická činnost. A tak před třiceti miliony let začalo proudit žhavé magma na zemský povrch i v místech, kde je dnes katastr obce Prácheň. Zůstalo ale uvězněno v kráteru, nerozlilo se a velmi pomalu chladlo a při chladnutí "popraskalo" do štíhlých útvarů pěti a šestibokých útvarů dlouhých klidně patnáct i dvacet metrů. Proto se podobným útvarům také říká "varhany". Celou tu krásu pak po milionech let odhalila eroze a zejména lidská činnost - čedič byl velmi žádný a v osmnáctém století se zde začal těžit. Těžba byla ukončena v roce 1913 a je to dobře. Panská skála je kouzelné, tajemné a snad i magické místo.
A jak to tedy bylo, pohádko?
