- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To se Ti to tančí, když máš šikovnýho parťáka, manžel je děsný dřevo
Jooo, to my máme v pohodě a vyrovnané. Jsme dřeva oba.
Zajímavý blog , zajímavá příjemná diskuse ...
Děkuji. Jsem ráda, když je v diskusi jako za pecí. Vždyť i nesouhlasit se dá klidně, není přece důvod vzájemně si vylévat kafe. Výsledek pak je jedině to, že nemá nikdo nic.
Tak vítejte. A díky, že jste se stavila.
Jani. Miluju tanec. Sice moc neumím, ale alespoň ráda civim. Závidím... (a toho si vazte, protože já moc nezávidím)
Teď jsem z toho jelen... My si ještě vykáme?
.
.
A teď už ne, že?
Rád se dívám - v televizi - na profesionální tančení, hlavně si vychutnávám pohled na kmitající nohy žen. Sám jsem aktivně prováděl tvrdé sporty, tudíž jsem na tančení natvrdlý, jen to moderní kroucení se a mávání všelijak rukama mi docela jde...
Horste, Horste...holčičí nožky, jo? :-))))
Četla jsem to s lehkostí tance.moc krásný
Jiti a kdybys viděla ty dva chlapíky - jeden z Kuby a jeden bůhvíodkud, pánům muselo být hrubě přes šedesát a jak vytáčeli holky všeho věku na parketu ještě ve tři ráno...
Krásný koníček. Já spíš v poslední době v životě lítám jak hadr na holi. K tanci to má fakt daleko...
To se nevylučuje, Pavli :-), zvládám obojí. To lítání jako hadr daleko profesionálněji :-)
tančím rád, ale moc to neumím, resp. to, co umím, v tom dokáži excelovat, ale taneční pro dospělé jsme si vyzkoušeli - šlapání bez partnerky - výborné, pak soustředění se na kroky v páru a po pár taktech jsem se ztratil. Takže nás nakonec více spojilo, když jsme skončili Ale plesy si užíváme. Jinak je to podobné jako s cizím jazykem, rozmluvil jsem se, když jsem se přestal soustředit na chyby a hledání vhodných slovíček. Takže tance, které umím, tancuji tak nějak přirozeně, nepřemýšlím, nechám se nést rytmem. Bohužel jsem jen oprášil taneční, naučil se country tance a pak už mi do těch nohou nic nevlezlo, a tak se na spoustu tanců jen dívám. Ale i to si lze užít
Určitě. Taky ráda sleduji rozvlněný parket :-). A obdivuji. A je dobře, že tančíte a je jedno co a je jedno jak. (Vím profíci by mne hnali, ale já "za tím" pořád vidím tu radost ze života).
Jazyky...jejdanánku, to mi tak pekelně nejde, ať se snažím jak se snažím...
Hmm, tak tanec, Jano... neznám. Nemyslíš náhodou ty směšné škubavé cukatury na vřískající rádobyřachandu? Nechápu, jak tohle může někoho bavit - a ještě tady na to budeš pět ódy?! Koukej napsat nějaký ostrý blok o politice a ne ty tvoje tanyny banyny, hopsa hejsa, koho to zajímá?
A víš co? Když jsem si v Tatrách obouvala na pokoji boty a šla na lekci kizomby na kterou jsem hrozně chtěla a stejně hrozně se bála, musel jsi mít škytavku. Myslela jsem na to, jaké kouzlo i dřina asi je protančit se životem, pohybem myslet, předávat ho dál, ať už tanečníkům (těm co to umí i takovým polenům jako jsme my) nebo divákům.
Blog o politice? Neblbni, ještě by to někdo četl, jsem zvyklá být pěkně ve svém blogovém koutku :-).
Ráda jsem tancovala, chodila jsem do předtanečních, potom do tanečních a doma jsem si neustále hopsala při hudbě. Tancování jsem zabalila kolem 35ti let, a tedˇje to spíše stylem: "Tančím tak rychle, jak dokážu." Což znamená: už nedokážu.
Tančím tak rychle, jak dokážu je kniha od Barbary Gordon, moje zamilovana, oblíbená kniha.
Ale vám moc fandím, do bot s podpatkama bzch se asi nedostala.
tak klidně, jak dokážete...a tančit se dá i v teniskách. Tohle jsem fotila hromádku bot na tanečním víkendu. Počítala jsem z blogem o tom, že do Tater (kde ten víkend) byl, je potřeba vzít si vhodné obutí. Pak do toho ale vlezla ta benefiční akce a tam mi přišla důležitější prostě. Ale když už tu fotku mám...
Vám díky