Držím palce! Jste úžasně odhodlaná a to je to nejdůležitější.

Odhodlaná asi ne, ale...proč si kazit život, že? Je fajn.

Hm...červené džíny americké velikosti 29 Neměla jsem k nim před pár lety daleko po zhubnutí 32 kg. Pak se něco pomíchalo, a zase jsou dál. Ale je mi 51, to bych ještě dokázat mohla

šmankote-panenko-maria-malodžínsová, co to jsou za velikosti???? Co to za tím mořem máte??

51? Tak to jsme, Aleno, obě z toho přelomového 68? Holky Osudovky z roku Opice? Tak to je jasné, To musí jít.

Super návod. Bílé džíny 42 mám už dýl, tak vzhůru do 38. A to bude stačit. 

Jak vám to vyhovuje, tak právě tak to bude paráda :). Hlavně, at se netýráte. Dejte pak vědět, :-).

Moc hezky napsáno

Díky. To víš, na tragickej život jsme u nás psi. :-)

Gratuluji, přesto, že rád KREV a MLÍKO!

A to, Horste, bez obav...jinak to my moravské holky nemáme :-)

Super...

Na vašem konci světa nepochybně taktéž. Díky :-)

drzim Ti, kočko

Díky, já vám ke všemu, do čeho se pouštíte

Jani, obrovská gratulace! A pro mne motivace. Děkuji.

A tak ... ono je to fakt otázka o co v životě jde. Moje bábinka byla kula'toučká s plnou náručí lásky a porozumění. Slovo dieta bylo zcela mimo její slovník - zažila válku a věděla své. A ted zas žijeme ve zhýčkané době...

Jani, karma a obdiv Až dosud jsem se vezla a nemusela nic dělat, i když po třicítce to nebylo co dřív, tak pořád jsem se na sebe mohla koukat i v plavkách, ovšem poslední rok (po čtyřicítce) jsem se až děsivě změnila, přišla vel 44 (při 175) a na váhu, která v zimě ukazovala 78 už nelezu... jenže já jsem od mala nepřítel tělesných cvičení, zdravá strava je pro mě sprosté slovo a ještě tak ráda piju (teda ne že jsem alkoholik,ale pořád nějaké akce..) Takže nyní jsem přišla na to, že jsem určitě zavodněná a chci zkusit nějaké ty přípravky a když to nepomůže, tak... nevím, asi budu kynout dál

ježiš a to hlavní jsem zapomněla, ty šaty prodávám přes jednu šikovnou aplikaci a kupuji nové a větší..

Mám doma tmavě modrý kratasovy overak. Nádherný.... Loni jsem nabrala pitomý čtyři kila. 4!!! A letos si ho nemůžu obléct. Je na patenty po celé délce az k rozkroku a kdykoliv se pokusím nadechnout, rozepne se (po celé délce až k rozkroku). Bojuju s kily, ale.... "Dnes mě bolí hlava..., mám své dny, bolí mě břicho.., je vedro, jak prase.., musím na návštěvu..." A? Každý týden je to jen jeden den, kdy se přinutím cvičit... A?? Vždy si namuzu svaly a dva dny se, nemůžu hnout. :))))

Je to věkem těžší a těžší. A chybí větší motivace. Letos ani představa, že budu muset chodit v plavkách nezabrala. Vím, jak se tomu říká... LENOST! :))

V plavkách už mě viděl celý svět a nikdo nic neříkal, takže, letos se na to asi vyprdnu... :)) ne, ne, nevyprdnu, protože do příštího roky by naskočily další 4 a co potom??

Kruci, já snad začnu zase cvičit a přestanu se vymlouvat.

Jani, po bílých džínách se mi nikdy nesnilo, ale ten overal.... Ach, jestlipak ho letos vytáhnu. No, jasně že nee, každý den ta nelepší zmrzlina v okolí a melouny!!!!! Ale za to může to horko, kdyby byla zima, seděla bych u TV a cpala se čokoládou :))))

Ale slibuju, že hned jak se ochladí.... Nebo ne? :)))

Karma za neustálý boj v kily a odvahu začít s tím něco dělat. Já snad taky začnu...

Bohunko, to je tak krásný popis, že jsem se smíchy sesula na gauč, ten myšlenkový vír...jo, přesný. A ten rozepnutý overal mne odboural naprosto. Navíc...je to přesně tak. Kilo...pak druhé...no....a pak ani-nechci-psát-kolikáté.

Tak te'd jen najít ten kompromis, aby byl život k radosti :-)