Když jsme byli dětmi, vyráběli jsme si dřevěné meče, pušky, samopaly a srdnatě jsme po sobě pálili, i když jsme někdy museli být na straně Němců, aby jiní mohli hrát Rusáky či Amíky a Brity. O to víc jsme se snažili, protože traumatizování nechtěnou rolí ve hře, a často jsme pak vyhrávali, což skončilo hromadnou pranicí, protože Němci vyhrát nesměli a jejich vítězství bylo nutno po zásluze potrestat.

Píšete o tom, jak slova o nutnosti bránit, co máme a co jsem vybudovali, jsou kecy. Ve světle dětských her jsou kecy vaše řádky. Jako ostatně vždy.

Co se týká těch vojenských manévrů. Víte, že za poslední dva roky Rusko uspořádalo 12 mimořádných a neohlášených cvičení s tisíci vojáky a veškerou technikou? NATO za tuhle dobu neuskutečnilo žádné takové cvičení, kdo tady potom řinčí zbraněmi a hrozí válkou?