Stejně tak je možná někde potenciální oběť nějaké úkladné vraždy, která doposud žije a její budoucí vrah ještě není vrahem, protože k vraždě prozatím nedošlo. Jenže důležité je především rozhodnutí k činu - nikoli dokonaný čin...
Diplomacie
Diplomacie je prostředkem k dorozumění mezi státy a slouží zejména k řešení konfliktních situací mírovou cestou. Tedy tak tomu doposud vždy bylo. My v Čechách to ale máme jinak. Naše diplomacie naopak (mnohdy) dorozumění mezi státy kazí a konflikty vyvolává.
Na naši obranu je možno říct, že se tak "statečně" chováme pouze jen k těm státům, které ti (k nimž momentálně vzhlížíme), považují za své nepřátele. Což tedy v minulosti byl západ, neboť jsme vzhlíželi k Moskvě. Dnes je to přesně naopak. Toč se korouhvičko, toč…!
Zviditelnění
Je plno sportovců, kteří – stojí-li v zahraničí na stupních vítězů – mají při hraní české hymny slzy v očích. A přitom sport nedělají proto, aby se zviditelnili… ale prostě jen pro sebe, protože jim toto povolání dává smysl života.
Jsou ale tací, kteří se zviditelňují pro samu podstatu tohoto jakéhosi pomyslného „hrdinství“, kterým si čechrají pírka vlastní samolibosti, či chtějí potěšit svým činem jistou společenskou skupinu, na které jim velmi záleží.
Řeporyje
Já nevím, kolik má tato část Prahy obyvatel a ani mě to vlastně nezajímá. Nezajímá mě ani to, proč si za svého starostu zvolili Pavla Novotného. Je to jedna z výhod regionální politiky: víte, koho si do svého čela volíte, protože jej znáte. Pokud si tito občané zvolili za starostu bulvárního baviče, museli vědět, co je s ním čeká… Možná jsou dnes na svého starostu stále ještě pyšní, neboť i v Řeporyjích musí být přece nějaké zastupitelstvo, které by mělo s chováním svého starosty souhlasit. Až teprve časem jim dojde, že zviditelnit se není zas až tak velký problém.
Zviditelní-li se někdo např. tím, že třeba pozvrací na veřejnosti váženého občana cizího státu, nebo se na veřejném prostranství prostě vykálí… tak je sice zviditelnění dosaženo okamžitě, ovšem časem se ukáže, že – i když při tom někdo i zatleskal… tak vlastně ani potlesk nebyl na místě, natož pak obdivné vzpomínání…(Mluvím o dopisu starosty Prahy - Řeporyje, Pavla Novotného (ODS), prezidentovi Ruské federace Vladimíru Vladimíroviči Putinovi)
Socha vlasovců
Není pravda, že se za totality nevědělo o tom, že se vlasovci spoluúčastnili na bojích pražského povstání. To, že se o tom (ještě před třiceti lety) nesmělo mluvit oficiálně, je něco jiného. Což ale rozhodně neznamená, že po uplynutí třiceti let od tohoto společenskopolitického zlomu je nutno vlasovcům pomník postavit. Už proto ne, že Vlasov byl obdobně problematickou postavou v dějinách, jako např. Koněv – jehož pomník chce naopak zase jiná část Prahy zbourat. Toč se korouhvičko, toč…!
Tchaj-wan
Budete-li mít souseda, jenž fandí Spartě (a vy Slávii), tak se můžete klidně spolu bavit o všem možném. Můžete být dobří přátelé a navštěvovat se můžete navzájem. Přijdete-li však k němu na návštěvu, provokativně zabaleni do Slávistické vlajky, můžete – namísto obvyklého vlídného přátelského uvítání – dostat přes hubu…
Stejně tak je (pro Čínskou diplomacii) rozdíl, přijede-li na Tchaj-wan nějaký turista Jaroslav Kubera z Čech s fotoaparátem… anebo přiletí-li na Tchaj-wan oficiální návštěva České republiky, kterou vede předseda senátu České republiky, pan Jaroslav Kubera. Dokonce i Barack Obama přijal "statečně" např. Dalajlámu - ovšem pouštěl jej zadním vchodem, aby nemohl být Čínou podezříván z toho, že se jednalo o státnické přijetí na nejvyšší úrovni. (Kubera bude "statečnější"...)
***
Na samotný závěr je třeba konstatovat, že oba pány – Jak Pavla Novotného, tak pana Jaroslava Kuberu zastřešuje jejich politická strana (ODS), která těmito oběma skutky – pokud k nim skutečně dojde, jistě velmi potěší (jisté své) voliče… jiné však bezpochyby odradí. Zvláštní je i to, že nynějším předsedou této politické strany, kterému úmysly těchto obou pánů očividně nikterak nevadí, není nějaký " dělnický kádr", ale... vysokoškolský profesor...
