Vážená paní předsedkyně, při nástupu do funkce jste na internetových stránkách Parlamentu uvedla, že chcete:
"zdůraznit váhu zákonodárného sboru, jehož úkolem není pouze legislativní aktivita, ale též upevňování důvěry našich občanů v demokratické uspořádání života v naší zemi i posilování svobody a z ní plynoucí odpovědnosti každého jednotlivce".
Myslíte si, že způsob, jímž jste se "vypořádala" s případem pana Fuksy a Šnajdra, je v souladu s tím, co jste tehdy (při nástupu do své funkce) měla na mysli?
Nespokojení poslanci ODS Ivan Fuksa a Marek Šnajdr, kteří se kvůli loňskému rozhodování Poslanecké sněmovny o zvýšení daní vzdali mandátu poslance, tak nakonec skončili v orgánech státních firem. Ivan Fuksa v Českém aeroholdingu, Marek Šnajdr v ČEPRU.
Vy jste tehdy veřejně prohlásila, že Vám to vadí, ale zároveň jste součástí vedení ODS, takže se nemůžete postavit stranou a umýt si nad tím vším ruce.
Dále jste řekla, že je to jedna z věcí, která provází politiku, řada kompromisů, která se dělá uvnitř politiky během volebního období jak na té personální nebo na té programové stránce. Zakončila jste tím, že toto ale považujete za kompromis, který šel přes čáru.
Jenomže Vy si nemůžete nad tím vším umýt ruce (nejenom) proto, že jste místopředsedkyní ODS. Vy si nemůžete umýt ruce hlavně proto, že jste, jako předsedkyně poslanecké sněmovny, dopustila znevážení zákonodárného sboru, když jste tuto praktiku přijala jako regulérní.
Hájíte se všichni (nejenom tedy Vy) kompromisy, které jsou v politice nutné. To jistě jsou. Jenže toto nebyl žádný kompromis! Vy jste tuto neregulérní praktiku použili k tomu, abyste násilím prosadili to, co naopak formou kompromisu prosadit nešlo.
Naše společnost je politicky poměrně vyvážená. Všechny volby jsou vždy zhruba tak padesát na padesát. Za takovéto situace je pochopitelně velmi obtížné hledat kompromisy k prosazování takových zákonů, které jsou pro občany naprosto zásadní. To, že takové zákony neprojdou, není tím, že opozice "dělá naschvály". Znamená to, že společnost, jejíž prodlouženou rukou přece všichni jste, ještě nedospěla, nebo si dokonce ani nepřeje, aby takové zákony byly schváleny. Pokud ale dopustíte, aby (na základě podvodů) takové zákony přesto protlačeny byly, potom jen těžko můžete někomu vysvětlovat, že jste jednali v zájmu lidu této země a ne v zájmu vlastního prospěchu.
S oblibou všichni mluvíte o volbách, jako novém rozdání karet. Ale k čemu nové rozdání karet je, když potom, při hře, taháte z rukávu karty falešné? Hrát jinými kartami, než těmi, co byly rozdány, to není kompromis. To je falešná hra.
Jestliže Nejvyšší soud (všem slušným lidem pro smích) Vaše falešné hráče ozdobil svatozáří poslanecké imunity, tak to vůbec nic nemění na tom, že hra, kterou jste jejich přičiněním vyhráli, byla falešná.
