Minulý týden jsem náhodou narazil v programu dvojky Slovenské televize na pořad Pod lampou, týkající se současné Krymské krize. V tomto pořadu účinkoval i náš (ještě nedávno problematický profesor) Martin C. Putna, jenž ve svých vstupech opakovaně poukazoval na paralelu mezi okupací Československa v roce 1968 a nynější okupací Krymu…
Já vím, že tento názor není pouze jen názorem výše zmíněného profesora, nicméně se domnívám, že profesor UK by měl přece jen vnímat svět v poněkud širších souvislostech.
Jediné, co tyto dvě dějinné události mají společného je faktická přítomnost cizích vojáků, jakož i fakt, že v obou případech existovaly "zvací" dopisy.
Každý myslící člověk (natož pak vysokoškolský profesor) by se měl ale zajímat i o to, kdo zvací dopisy napsal, a o jaké vojáky se jednalo.
Tam už jsou rozdíly naprosto zásadní.
Občané Autonomní republiky Krym nechtějí být součástí Ukrajiny. Nikdy o něco takového nestáli. Byli darováni Ukrajině na počest třístého výročí připojení Ukrajiny k Rusku. Bylo to arogantní gesto Chruščova, nic víc!
Zvací dopis psal prezident Ukrajiny (nikoli Krymu) a pozval na Krym vojáky té země, k níž se Krym chce připojit. Pozval je proto, aby zabránili vstupu radikálů z Majdanu. Aby se zabránilo dalšímu krveprolití...
Chce-li někdo tvrdit, že je to totéž, jako okupace Československa v roce 1968, potom by autorem tehdejšího zvacího dopisu pro vstup cizí armády musel být Brežněv a musel by pozvat nikoli vojáky Varšavské smlouvy, nýbrž severoatlantické aliance.
Vstup "spřátelených" armád na naše území byl, na rozdíl od dnešní situace na Krymu, nesrovnatelně agresivnější, neboť jsme nebyli faktickou součástí SSSR (z hlediska mezinárodního práva), ale jen (dobrovolnou) ideologickou součástí.
Je zvláštní, jak všichni "spravedliví" mluví o demokracii. Jak demokracii přejí všem ostatním, jak demokracii ochotně rozvážejí po celém světě, někam ji dokonce shazují z letadel, nicméně, když dojde na lámání chleba, ukáže se, že vlastně sami nevědí, co to demokracie je.
Celý "demokratický" západ velmi hlasitě křičí, že Ukrajina musí zůstat jednotná.
Co si o této jednotě myslí lidé, kteří tam žijí je naprosto nezajímá.
Někdo jiný (podle "spravedlivých" nejenom nedemokratický, ale přímo agresor - přestože má na tomto území svou vlastní válečnou flotilu) tam se svým pozemním vojskem zabezpečí klid pro svobodné referendum...
Na tomto místě se ptám: Není právě toto demokracie?
Není to tak dávno, co jsme i my provedli rozdělení republiky na dva samostatné státy. Představte si, že by celý "demokratický" západ začal stejně, jako nyní na Ukrajině, usilovat o to, aby Československo zůstalo jednotné a zinscenoval by nám namísto Euromajdanu, Eurováclavák…
A ještě jednu situaci si představte. Těsně před vstupem vojsk "spřátelených" armád v roce 1968, by nás obsadil někdo takový, jako je dnešní Putin na Krymu, a pod jeho ochranou by proběhlo svobodné referendum o tom, chceme-li být nadále ideologickou součástí Sovětského svazu, či nikoli.
Protože ani toto se bohužel nikdy nestalo, považuji jakékoli přirovnání dnešní situace na Krymu s naprosto bezprecedentní okupací Československa za pouhou účelovou politickou demagogii.
