je název příspěvku pana Lubomíra Stejskala k politováníhodné události ze dne 25.listopadu. Nestačil jsem se divit s jakou lehkostí autor překrucuje realitu snad ve všech "důkazech"
údajné zlotřilosti "neoimperiální politiky postsovětského Ruska". (Celý článek najdete zde)
Zastavení první (Připojení Krymu k RF)
"Ruská federace (spolu s USA a Spojeným královstvím) se zavázala, že bude respektovat nezávislost, suverenitu a existující hranice Ukrajiny. Ano –existující hranice Ukrajiny. Připomeňme, že v roce podpisu (1994) byl součástí Ukrajiny také Krym."
Nechci být nespravedlivý k panu Stejskalovi, protože nejen on se na Budapešťské memorandum odvolává. Je to oblíbená "hračka" všech protiruských politiků. A nikdo z nich si úmyslně neuvědomuje, že v roce 1994 byl součástí Ukrajiny nejenom Krym… ale i demokraticky zvolený prezident a demokraticky zvolená vláda.
Nemusím jistě nikomu připomínat, že v době, kdy se konalo krymské referendum bylo vše jinak: Státní převrat, pučistická vláda u moci, prezident musel být deportován, aby si zachránil holý život a rozhořívala se občanská válka.
Rovněž asi nemusím připomínat, že se na rozvratu Ukrajiny na Majdanu spolupodílely i Spojené státy (tedy rovněž jeden ze signatářů Budapešťského memoranda), což před celým světem "dobrosrdečně" přiznala samotná náměstkyně ministra zahraničí USA, Victoria Nuland. (Jistě si i pan Sdtejskal vzpomene.)
RF není státem, který má "územní choutky", jak píše pan Stejskal. Něco takového je sprostá lež, na jejímž dalším šířením se pan Stejskal svým článkem podílí… Bylo to naprosto nevyhnutelné východisko z Ukrajinské krize a díky předchozímu referendu v tehdejší (výše popsané) politické situaci, také jediné správné rozhodnutí. V žádném případě se nejednalo o anexi - i když to slovo budou opakovat všechna media světa třeba i několikrát denně. (Což se ostatně mnohdy i děje…)
Nepadl jediný výstřel! A že referendum probíhalo pod kontrolou ruských vojáků, jejichž počet na Krymu tehdy Putin navýšil? I to je přece dobře! A všichni, kdo tvrdí, že právě díky tomu bylo referendum neplatné, buď neuvažují, nebo uvažovat nechtějí a jen neustále tuto mantru vykřikují, jako jediné zpochybnění poklidného připojení Krymu k Ruské federaci v souladu s mezinárodním právem.
Pro všechny takto uvažující je třeba znovu a znovu připomínat, že navýšení počtu ruské armády na Krymu (dokonce ani ne na povolené maximum, což je 25000 mužů), bylo nutné proto, aby volby mohly vůbec proběhnout a voliči nedopadli tak, jako např. v Katalánsku, kde jim bylo násilím státní mocí znemožňováno své hlasy odevzdat… a již odevzdané hlasy byly úmyslně ničeny.
Druhé zastavení (Kerčský most)
Pan Stejskal v jeho vybudování vidí "účelově vytvořenou Tiranskou úžinu", tedy v jeho pilířích, mezi nimiž je nutno proplouvat. "Rusové, stejně jako Násir v sedmašedeátém, navodili situaci, která nutně vedla ke konfliktu," píše pan Stejskal.
Ke konfliktu nevedlo postavení Kerčského mostu - ale naopak: Díky konfliktu, který započal Majdanem, musel být Kerčský most postaven. Nebylo to natruc. Jeho hlavním významem není doprava silniční a posléze i železniční. Hlavně je to most energetický. Díky němu je Krym energeticky nezávislý na Ukrajině!
Nemusím asi nikomu vysvětlovat, jak jednoduché by bylo takový most vyhodit do vzduchu. Tak, jako mohou různě po světě explodovat auta plně naložená trhavinami, stejně tak lehce mohou explodovat i lodě... plné trhavin. Lodě, o nichž při pouhém pohledu nikdo nemůže vědět, čím jsou naloženy a jaký mají výtlak. Proto jsou tak pečlivě prohlíženy všechny lodě a žádná se prostě "jen tak" pod most nedostane. Jakmile se kterékoli plavidlo začne chovat nestandardně (natož hned tři takové lodě najednou), potom pochopitelně mají s hlídkami RF problém.
Zastavení třetí (Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy)
Pan Stejskal píše: "Válčit s ruským medvědem se dnes nikomu nechce a přesně toho Putin zneužívá. Brežněv si také musel být jist, že přepadenému Československu v roce 1968 nepůjde Západ na pomoc; kdyby tu jistotu neměl, musel by si invazi dvakrát rozmyslet. Jak patrno, Kreml sovětský nebo ruský - ??? ?????´, je to jedno."
V době, kdy se účelově přepisují dějiny všude možně, tak je asi jedno, co budou někteří blogeři psát o někom, kdo není v oblibě, natož pak o někom, koho bychom měli (doporučeno funkcionáři NATO), vnímat jako hlavního nepřítele světa. Takže si pan Stejskal pozval na pomoc dokonce Brežněva. I toto je ale nepravda. Brežněv dopředu nevěděl nic.
Československá republika okamžitě po napadení vojsky VS podala protest RB OSN, takže okupace Československa byla na stole a Rada Bezpečnosti o ní jednala. To, že se nakonec nestalo vůbec nic, to nebylo tím, že by se na nás svět vykašlal. Bylo to způsobenou zradou našich politiků - podepsáním Moskevských protokolů, na základě nichž byl náš protest k RB OSN oficiálně (hlavně však námi samotnými, tedy "dobrovolně" stažen... anulován). K tomu se signatáři Moskevských protokolů jasně zavázali svým podpisem.
