Moje nejstarší dcera je skutečně krásná. To není můj názor, ale chlapi v tomhle mají jasno. Navíc je i chytrá. Proto nikdo nechápe její příběh.
Před více jak čtyřmi lety se, celkem nepochopitelně, zamilovala do nepříliš chytrého, ale svaly oplývajícího Martina. A od té doby všichni, co ji znají, jen s údivem kroutí hlavou.
Romanka, vychovaná v tom, že normální je pracovat, pracuje od skončení střední školy. I v regionu s velkou nezaměstnaností. Přesto, že má maturitu, začínala v zaměstnání, kde ji nepotřebovala, jen aby mohla pracovat. Teď je jí skoro 31 let a práci už má přiměřenou ke svému vzdělání.
A tahle holčina si našla partnera Martina, který se dá nejlépe charakterizovat slovy „osoba práce se štítící“.
Jedno z mých prvních setkání s ním bylo, když jsme se chystali na maturitní ples prostřední dcery. Romanka s Martinem k nám přišli, Romča mi nenápadně pošeptala, že u sebe nemá moc peněz a Martin neměl u sebe žádné. Pospíchali jsme a já si uvědomila, že jsem zapomněla vzít benzín. Pumpa byla asi 200 m od našeho bydliště a tak jsem požádala Martina, zda by mohl dojet pro benzín, než se dovypravíme. Dala jsem mu 200,- Kč a on odešel. Na ples jsme dojeli v pohodě. Romča mi vítězoslavně pošeptala, že jí Martin dal 200,- Kč za vstupné.
Kde je Martin vzal mi došlo druhý den, když jsme s prostřední dcerou vyrazily autem nakoupit. Ples se konal 1 km od našeho bydliště, nikde jinde jsem nebyla a přesto auto druhý den začalo po 500 metrech „škubat“. Došel benzín. Okamžitě mi došlo, kde vzal Martin na vstupné.
Pak už jsme se jen dozvídali, jak Martin ve Fehasu zpronevěřil výrobky a měl z toho soud, doslechli jsme se, že byl podmíněně odsouzen za neplacení výživného na svého syna z předchozího vztahu, že má údajně zabavený řidičák. Údajně píši proto, že nikdo netuší, zda Martin řidičák skutečně má. Několikrát jsme zjistili, že Martin si s pravdou moc starostí nedělá.
Co ale všechny udivuje je to, že Martin nemá potřebu pracovat. Vůbec mu nevadí, že z těch více jak čtyř let, co s Romčou chodí, ho ona většinu času živí.
Z počátku bydleli u Martinovo rodičů, nakonec si Romča pronajala byt, kam se s ní Martin přestěhoval.
Samozřejmě to platí většinou všechno Romča.
Za víc jak čtyři roky Martin pracoval minimálně. Odpracoval po částech cca 15 měsíců – i s prac. neschopnostma.Nejdéle vydržel v jednom podniku, téměř celých sedm měsíců. Ovšem každý měsíc byl minimálně 14 dní v pracovní neschopnosti a jedem měsíc se mu fakt vydařil – měl celý pracovní neschopnost. To, že jindy skončil v další práci zdůvodnil tím, že mu vedoucí vynadala a to ON nemá zapotřebí. Zapomněl dodat, že do této práce občas zavolal, oznámil jim, že ho bolí zub a že nikam nejde. Udivovalo nás, že mu to v Kauflandu docela dlouho /asi 2 měsíce/ procházelo.
Martinova obava z práce je tak obrovská, že se raději ani nepřihlásil na úřad práce. Jasně – pro zdravého třicetiletého chlapa by práci měli.
Takže mu naskakuje dluh na pojištění.
Jediné, čemu se opravdu věnuje, je cvičení. Neustále posiluje, prohlíží se v zrcadle, fotí se a fotky dává na svůj facebookový profil s výrazem :“ Já jsem Fousek a kdo je víc!“
Komunisté pro takovéhle lidi měli výstižné pojmenování „ příživník“.
Přitom Martinovi rodiče jsou pracovití lidé, stejně tak jako jeho sestra.
Romanka tohle všechno neviděla.
Minulý rok v říjnu neplánovaně otěhotněla a nastávající mateřství změnilo její pohled na svět. Těhotenství má rizikové a tak tráví s Martinem celé dny. Když mu řekla, že se jí nelíbí, že on je doma a nechodí do práce, řval na ni, že ona se také válí doma. To, že ona je doma na neschopence asi Martin nechápe.
Z bytu se odmítá odstěhovat a Romča se smiřuje s tím, že z ní bude svobodná matka.
A nikdo nedokáže pochopit, kde se v některých ženách bere to, že jsou ochotné chlapa živit, hradit mu cigarety a tolerovat povalování doma. Asi nepochopím, co mou dceru čtyři roky drželo u Martina. Všichni jsme připraveni jí pomoci. Je nám jasné, že Martin se nezmění, časem se pověsí na krk jiné ženě, ochotné ho sponzorovat. Dochází nám i to, že dostat z Martina výživné bude nadlidský úkol. A nezbývá nám než doufat, že přes veškeré nerváky, které teď Romča prožívá, nakonec porodí zdravé miminko.
