Jako správce největší facebookové skupiny pro pěstouny, pozoruji již delší dobu odliv pěstounů. Stará garda náhradních rodičů odchází, děti jim zletily a pěstounské mamky jsou unavené, rozmrzelé, otrávené a naštvané.
A bez ideálů (a bez těch se to opravdu nedá dělat).
Ano, většina by měla chuť a sílu vychovat ještě jedno klubko dětí, školáčků nebo puberťáků, ale nemají zájem a s dětmi to vůbec nesouvisí.
Jako letitý pěstoun, kterého léta navštěvuje každého půl roku OSPOD, každé dva měsíce zaskočí někdo z Doprovodné organizace a všichni píší slohové práce, jak se dítěti v rodině daří, jak prospívá ve škole a co za neduhy dítko trápí, jestli se biologičtí rodiče zajímají atd., dále ročně posílá pěstoun zprávu k soudu o tomtéž, tak tento převrácený pěstoun naruby a zevnitř a dovnitř, prolustrovaný od shora dolů a zpět, tak by měl, po letech pěstounství a každoročních čtyřiadvaceti hodinách povinného školení, opět nastoupit na přípravu pěstounů. Na cca roční martyrium s psychologickými testy, a kolečkem na přípravě žadatelů. Koho by to neotrávilo, že?
Je to jak kdyby učitel (absolovující školení, semináře, přednášky...) si musel střihnout jednou za deset let ještě poslední rok vysoké školy, protože už učí dlouho, protože je potřeba nových trendů, inkluze...
Je to totéž, jako kdyby prodavačka přecházející z jednoho marketu do druhého, musela projít znova učilištěm, protože co kdyby zapomněla, jak prodávat rohlíky.
Ono stačí, že ten druhý z pěstounského páru se musí povinně školit, přestože mu stát nezaplatí ani to volno, které si na to bere z práce (možná se očekává, že manželka elektrikáře bude mít také školení o bezpečnosti a přítelkyně zedníka má určitě grif v nahazování malty... ano, tak moc je to absurdní)
Pěstouni se stávají ohroženým druhem.
Nejen, že obecně nejsou téměř žádní noví žadatelé, ale stát nedokáže udržet ani ty stálice, ty držáky, ty, kteří přežili několik ministrů a ministryň MPSV, úřednické vrtochy i nevědomost aparátu s tisíci metodickými příručkami. Nejsou hýčkáni, přestože mají zkušenosti, schopnosti terapeutické (ona ta mámina náruč a pusa na dobrou noc je často to nejvíc) a jsou skvělými náhradními rodiči.
Přenesli se přes tupost okolí, jsou imunní proti pomluvám a řečem typu: "Dělají to pro peníze. Ty jejich děti lžou, kradou a jednou někoho zabijí. Bůhví, jak to u nich vypadá..."
Nedávno jsem mluvila s jednou dlouhodobou pěstounkou, která dovedla do dospělosti dvě děti a hypoteticky zauvažovala, že by mohla dát domov ještě jedněm sourozencům, třeba i starším, pro které se hledá rodina vlastně nejhůř. Nakonec mi posmutněle řekla: "Vlastně ne. Jsem ráda, že mám klid. Pořád sem k nám někdo lezl, všichni chytří jak rádio, léta jsme lítali po soudech a nikdo nám ve finále nepomohl. Mám po krk všech úřednic a soudců, kteří mi řídili život a přitom o nás nevěděli vlastně nic."
Jiná pěstounka, která předala adoptivním rodičům a dlouhodobým pěstounům osm dětí, vypiplaných, milovaných, tak skončila s "karierou" přechodné pěstounky proto, že další tři děti od ní putovaly do ústavu a nikoho další osud prcků nezajímá. "Je to hřích" řekla mi a smutně se usmála. Hodně smutně.
A tak se pěstouni stávají ohroženým druhem. Budou zapsáni do Červené knihy náhradní rodinné péče.
Těch pár, kteří postavili do života nějaké to dítě a šli do toho blázince znovu, čekají třeba rok i dva. Proč, když jsou narvané děcáky a kojeňáky, to neví nikdo.
Ti, kteří v sobě vydolovali ještě špetku chrabrosti a přijali by puberťáka do Hostitelské péče (bez finančního zajištění, víkendy, svátky a prázdniny), ti jsou smeteni ze stolu úředníka jako podzimní moucha. Nejde, nemůžeme, nepodporujeme, biologičtí rodiče si to nepřejí...Málokde jsou vstřícní a osvícení (ale znám i takové).
Biologičtí rodiče si nepřejí, aby jezdilo dítě do hostitelské rodiny, nepřejí si, aby šlo do pěstounské péče. Chtějí kontakt s dítětem každý týden (nejlépe, kdyby pěstouni dítě přivezli a zase odvezli), nemají zájem o kontakty, ale když už by si vzpomněli, tak je dítě k dispozici v dětském domově, je-li dítě po návštěvě deprivované, rozhozené, má noční můry...mají svá práva. A úředník se klaní až k zemi, tak jako Ivan medvědovi.
Ne, zájem dítěte, ne přání dítěte, ale vše pro biologického rodiče.
Toho, který dítě týral, zneužil, fackoval na potkání, ten, který fetoval, chlastal, seděl v base, ten který nedával dítěti najíst, posílal ho žebrat, krást, ten rodič, který dítě odložil, zapomněl, vzdal se ho...
Ano, to jsou rodiče roku a mají svá práva. Práva na další a další nové šance, kdy dítě se stává pokusným králíkem rodičovských dovedností a selhání.
A na toto se nejde připravit.
Pěstouni jsou vyčerpaní kultem biologické rodiny, znechucení nesmysly, které produkuje MPSV, jsou v hledáčku laické veřejnosti, protože v mediích je pěstoun ten hrdina, který sice do pěti let vyhoří jako papír, rozpadne se mu manželství, ale pěstounství je pro něj poslání nebo naopak by ten nenasytný pěstoun chtěl být řádným zaměstnancem a v tom případě jde o ty prachy, žádné poslání...jak by se to vylučovalo, ne? (tety v KÚ, zdravotní sestry, všechny pečující a pomáhající profese, ti všichni berou mzdu a své povolání berou jako poslání)
Buďme upřimní, je to prostě bordel. Individuální bordel.
1. někde soudy svěří dítě na předběžné opatření, jinde ani omylem
2. někde umístí dítě prakticky ihned, jinde to trvá měsíce a roky
3. někde vítají žadatele o PP a jinde jim házejí klacky pod nohy
4. někde doprovodky proplatí dítku tábor, jinde půlku nebo ani to ne
5. někde děti do hostitelky jsou, jinde nejsou
6. někde pěstouny podporují, jinde odrazují
7. někde sociálka kope za děti, jinde za rodiče
8. někde se předává dítě měsíc, jinde půl roku
9. někde soud odklepne potřebnou operaci, jinde ani po několika letech
10. někde mají informace, jinde mají pouze ego
11. někde mají patent na rozum, jinde koukají na nejlepší zájem dítěte...
... a dalších 100+1 bod
Prostě: někde to jde a jinde totéž nejde.
Jako kdyby zákony platily pro některé a pro jiné nikoli.
A zastání není.
A pěstounští veteráni končí.
Dávám tomu tak deset let a pokud se nic nezmění, pěstounská péče zanikne, pěstoun vyhyne.
Možná je to záměr...
