Když jsou politici k pláči, zasmějeme se alespoň Cikánům.

Kocourek Mikeš v ohrožení! Trochu mi to v té naší české zemičce začíná připadat jako v USA.

Tam se blb opaří horkým kafem a okamžitě žádá soudní vyrovnání v částkách o kterých se běžné populaci u nás ani nezdá. A tak výrobci plastových kelímků, které dodávají do „fast food“přistupují k opatřením v podobě varování „Pozor, horké!“

U nás se Rómové rozčilují nad označením svého etnika Cikán a žádají knihu stáhnout. Být to jen úsměvné, tak to nechám plavat. Ale zaráží mě na tom pár věcí. Pominu fakt, že kniha pana Lady Kocour Mikeš už má pár desetiletí za sebou a čte se v rodinách, školách a školkách od nepaměti a Rómové si toho dosud nepovšimli. Že by se teprve teď začínali stávat gramotnými, alespoň v oblasti čtení?

Nejsem apriori jejich odpůrce. Pár jich bydlí u nás v domě a kromě halasnějšího chování, které nepokračuje po 22.00 hod.,jim nemám co vytknout. Asi mám štěstí.

Ale nad atakem vůči knize, která vznikla v době kdy vznikla a Cikáni prostě byli Cikáni, mi zůstává rozum stát. Navíc, každý poctvivý Cikán o sobě sám mluví jako o Cikánovi a Rómem se nenazve.

A že jsou v knize Cikáni spojováni s únosem malého kocourka a s hrozbami jeho zastřelení? Ale ono to tak v té době, moji milí Cikáni, opravdu bylo. A že kradli slepice a jiné věci k tomu, aby se najedli je taky fakt. Koneckonců už zákony z 1.republiky na Cikány pamatovaly. Cituji:

„V roce 1885 byl v rakousko-uherské monarchii pod heslem 89 přijat zákon o donucovacích pracovnách a polepšnovnách , který definoval toulání a žebrotu a za potulku a žebrotu stanovoval odpovídající sankce. Zvláštní kategorií tuláků byli potulní cikáni, toulající se krajem v kočovných tlupách. Jejich trestná činnost byla nejprve regulována formou vydávání cestovních legitimací a pasů. Později byl formou různých zákazů a hygienických opatření regulován do té doby nekontrolovatelný pohyb kočujících cikánskýc tlup. V roce 1927 byl Československou republikou přijat zákon číslo 117 o potulných cikánech. Tulácké značky byly na osamělých kapličkách, na rozcestích, budovách, u jednotlivých bytů, či na jiných vhodných místech. Bývaly nakresleny obyčejnou tužkou, rudkou“.(Zdroj: http://search.seznam.cz/?q=z%C3%A1kon+o+potulce+cik%C3%A1ni&sId=tLRA8NSDwZiWqgZaumxj&source=top)

No tak to vidíte. Byla taková doba a pan Lada v ní psal. Nechápu tedy, proč by se kniha měla stahovat ze školních knihoven. Normální a multikulturně smýšlící učitel to přece je schopen dětem vysvětlit. A cikánským dětem, pakliže do školy vůbec dorazí, nechť učitelé předčítají z Tisíce a jedné noci. A nebo dejme na knihu varování :“Pozor, obsahuje výraz Cikán s pejorativním nádechem“!