Amerika hoří, protože bílý policista zatkl černého muže způsobem, který se bohužel neslučoval se životem. Tragická událost spustila varovné domino.
Rabování se říká protesty, násilí v ulicích vyjádření občanského názoru proti rasismu. Dokonce i u nás je teď každý druhý expertem na Spojené státy, na historický útlak a na policejní brutalitu.
Amerika si může za tento vývoj sama. Tak dlouho lhala sama sobě, tak dlouho se utápěla v politické korektnosti, až hrozí občanská válka. Je to varovné i pro nás. Když někdo cosi provede a je zrovna tmavé pleti, okamžitě se seběhnou politicky korektní davy, jež křičí: pusťte ho, jeho lid byl utlačován! Pusťte ho, on měl špatné dětství! Pusťte ho, nikdo mu nebyl pozitivním vzorem! A kdo se ptá, jaké dětství měl onen policista? Kdo mluví pravdivě o tom, že na mnohých místech Ameriky jsou policisté denně ve válce? Že jim denně hrozí smrt, že jejich ženy a děti netuší, kdy přijde ten večer, kdy domů nepřijdou? Podívejme se pravdě do očí: policisté a policistky v sociálně neklidných částech Ameriky musejí být tak vyklepaní strachy, že se možná není čemu divit, když jim rupnou nervy a vlastní sílu proti násilníkům přeženou.
Jistě, není to profesionální. Jistě, policisté by měli mít mentální trénink. Ale proč to má být rovnou rasismus? Jak si kdo dovoluje tohle známkovat a soudit z relativního pohodlí Evropy nebo dokonce z idyly České republiky? Dovede si vůbec ta řada zasvěcených komentátorů představit, jak vypadá takové běžně nebezpečné americké předměstí?
Budiž to varování pro všechny i u nás, kdo si myslí, že volbou tak zvaných korektních slov vylepšíme skutečnost. Naopak. Pouze se zacementuje pravá povaha věcí, které si počkají – a v té nejméně vhodné chvíli na nás vyhřeznou.
