Ve středu 12. února 2020 schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona, měnící daňový řád.Tato novela prodlouží lhůtu, kdy se podnikatelům vrátí odpočet DPH, o 15 dnů.Vzniklý problém podnikatelů očividně vládní poslance nezajímá.
Ve středu 12. února 2020 schválila Poslanecká sněmovna hlasy členů ANO, ČSSD, KSČM a jednoho poslance za SPD ve třetím čtení sněmovní tisk č. 580, kterým je novela zákona, měnící daňový řád.
Schválená novela prodlužuje o 15 dní lhůtu, kterou má dnes stát na to, aby podnikatelům vrátil nadměrný odpočet DPH. Ze současných 30 dní se tak má stát nově 45. To se citelně dotkne více než půl miliónu podnikatelských subjektů, které jsou plátci DPH.
Argumentace vládního návrhu stojí za ocitování: „Jakkoli může navržený posun lhůty z hlediska izolovaného pohledu na věc pro daňový subjekt znamenat zhoršení, není toto cílem dané úpravy. Prodloužení lhůty je nezbytným krokem, bez kterého nelze dosáhnout cílů, které jsou ze strany části daňových subjektů i odborné veřejnosti poptávány. Nejde přitom pouze o možnost částečného vrácení nárokovaného daňového odpočtu, ale též lepší zacílení kontrol tak, aby nedocházelo ke zbytečnému obtěžování v případech, kdy to není nezbytné, jakož i větší prostor pro využití neformální komunikace a odstranění problémů bez aktivace formálních procesních institutů typu výzva či kontrola.“
Nerovné podmínky pro podnikatele a pro stát
Vláda nám de facto říká, že podnikatel musí do 25 dní od ukončení zdaňovacího období spočítat a odvést daň a odeslat řádné a správně vyplněné kontrolní hlášení. Pokud tak neučiní, vystavuje se riziku, že si na něj někdo „zaklekne“ pomocí vysokých sankcí a úroků z prodlení. Na druhé straně stojí stát. Měl by mít perfektní přehled o situaci, mimo jiné i díky extrémním byrokratickým nárokům na podnikatele (kontrolní hlášení aj.). Díky tomu by měl být schopen identifikovat korektní nárok na odpočet DPH prakticky v reálném čase, maximálně v řádu několika málo dnů. Jenomže není! Stát potřebuje lhůtu 45 dní, to znamená o 80 % času více než podnikatel. Státní úředníci, kteří nemají na práci nic jiného než výběr daní, lidé vybaveni exkluzivními systémy a informacemi o podnikatelích, nejsou schopni zajistit správné fungování systému za stávajících 30 dní. Potřebují dalšího půl měsíce, což bude znamenat, že nefunkční systém bude nefunkční každý měsíc ještě o 15 dní déle!
Navrhovaných 45 dní pro vrácení DPH ze strany státu považuji za požadavek naprosto mimo jakýkoliv ospravedlnitelný rámec vztahu podnikatelského sektoru a státu.
Z výše citovaného odůvodnění předkladatele návrhu zákona čtenář nabývá dojmu, že posun lhůty pro vrácení DPH je činěn skoro pro blaho podnikatelů. To je nehorázný výsměch všem, kteří podnikají a poctivě platí daně, včetně DPH.
Tvrzení vlády, že 15denní prodloužení lhůty zásadně změní nefunkční strukturu daňových kontrol, je demagogické a nemá oporu v žádném faktickém a věcném argumentu, který je prezentován. Naopak je šokující zjištění, že veškeré sledování podnikatelů, za které by se nemusela stydět snad ani Severní Korea, má údajně pouze minimální dopad do kvality a zacílení daňových kontrol (alespoň dle argumentace předkladatele). O neustálém navyšování počtu státních úředníků je úplně zbytečné mluvit. Je na místě ptát se, zda na finanční správě pracují efektivně se všemi daty, které přinutili podnikatele poskytovat. Anebo to byla jenom zbytečná perzekuce, která vedla k navýšení nákladů podnikatelů a kterou má nyní zakrýt ještě větší šikana?
Mají podnikatelé úvěrovat stát?
Co je hlavním důvodem navrhované změny? Zřejmě především získání sumy, která pokryje bezhlavé rozhazování ze státního rozpočtu, sloužící ke kupování hlasů.
Sám předkladatel přiznává, že prodloužení lhůty státu o 15 dní připraví podnikatelský sektor o 24 miliard Kč. Při stávající REPO sazbě ČNB (2 %) stát hodlá podnikatelský sektor zatížit nákladem 20 milionů korun jenom na ušlých úrocích za jedno zdaňovací období (které je u DPH většinou jeden měsíc). Samozřejmě podnikatelé si nepůjčují za REPO sazbu a tento výpadek budou muset profinancovat za tržní úrokové sazby (tedy násobky uvedené částky). Za jeden rok se bavíme o řádech stovek milionů korun, které svou neschopností a neefektivitou stát odebere podnikatelskému sektoru. Zamysleme se, kde se bere tato arogance? A pokud je finanční správa takto neefektivní, není náhodou na čase uvažovat o její zásadní reorganizaci?
Je třeba si říci, že jde o krok na hranici likvidace některých segmentů českého průmyslu. Zejména pro exportéry a stavební firmy bude zásah velmi citelný. Opravdu to vláda - nyní s posvěcením vládních a komunistických poslanců - chce udělat? Více a více se mluví o zpomalování ekonomiky a příchodu možné krize. Budou pak všichni překvapeni, že se hroutí sektor stavebnictví? Že klesá export? Protože přesně toto je předvídatelný a pravděpodobný důsledek podobných nesystémových kroků.
Velké a silné giganty si s touto situací nějak poradí. Na koho toto opatření ale dopadne nejvíce, budou malé a střední podniky, které se potýkají s každým nabouráním svého cash flow.
Nenechme se ošálit účetními triky
Prodloužení lhůty pro vracení nadměrného odpočtu DPH má ještě jeden zajímavý efekt. Díky posunu o 15 dní bude z hlediska fiskální politiky vlády vypadat rok 2020 o trochu lépe. Tedy o trochu… Přesně řečeno o oněch výše zmíněných 24 miliard Kč. Na konci roku 2020 bude vláda moci jásat: schodek státního rozpočtu bude díky drobnému účetnímu „švindlu“ nižší o 24 miliard korun. A tak bude vláda moci více rozhazovat peníze na nesmyslné projekty i za cenu toho, že obrovským způsobem zatíží podnikatelský sektor. Všeho zřejmě náležitě využije v kampani pro parlamentní volby roku 2021. Co na tom, že způsobí velké problémy zejména menším podnikatelským subjektům, které nemají z čeho si vytvářet dostatečnou finanční rezervu pro tuto vládní kratochvíli.
Až se podaří předkládaný zákonný paskvil zrušit (tedy až začne finanční správa fungovat řádně a efektivně), zmizí nějaké další vládě z rozpočtu daného roku 24 miliard Kč. Vláda navrhuje instalovat do rozpočtu časovanou bombu, která vybuchne pod rukama těch, kteří se budou snažit uklidit nepořádek, který například i tato novela do daňového řádu přináší.
Nyní půjde verze, schválená Poslaneckou sněmovnou, do Senátu. Vážně se ale obávám, že s ohledem na politickou situaci v naší zemi by mohla být i v Senátu schválena, a pokud ne, Sněmovna by případné veto Senátu zřejmě zkusí přehlasovat znovu.
A to za situace, kdy se rozšiřuje EET na další podnikatelské subjekty, ministryně Maláčová nás přesvědčuje o tom, že nikdo neumí naše finance spravovat levněji než stát, plíživě se zvyšují daně, zadáváme výběrová řízení bez zveřejnění v hodnotě 400 milionů korun, aby se poté premiér fotil s partou nadšenců, která cosi naprogramují za víkend (toto „cosi“ je hned následující dny hacknuto), někteří politici by nejraději zlikvidovali podnikatele, aby mohli nastoupit do fabrik jako zaměstnanci, ministerstvo financí nás zásobuje paskvilním řešením DPH u piva, kdy chudák hospodský aby se snad přihlásil na školení, kde se nebude učit, jak mít lepší pivo, ale jak rozhodnout o výši daně na zlatavý mok, drobní podnikatelé kvůli uzurpování ze strany státu a nárůstu byrokracie raději končí s podnikáním.
Jako podnikatel chci směrem ke státu jediné – splnit své zákonné povinnosti vůči němu, nic po něm v oblasti podnikání ani nechci - kromě toho, aby mi dal konečně pokoj a nechal mne podnikat, abych mu na ty daně byl schopen vydělat….
