Když prý Putin falšoval volby pro Trumpa, proč by to demokraté nezvládli pro Bidena?

Americké prezidentské volby budou jedním z hlavních témat příštích týdnů a měsíců. Především tedy to, jestli byly nebo nebyly zfalšované. A proč by tomu tak nemohlo být? Jsou snad demokraté méně schopní než ruský prezident?

Donald Trump je unikát, který mezi prezidenty na celém současném světě těžko najdete. Někdy se chová směšně, občas trapně, jindy udivuje svými neznalostmi.

Od začátku svého prezidentování je terčem posměšků, urážek, nálepkování a lživých až fantaskních obvinění. Média, politické neziskovky a levicoví politici si jej vybrali jako zástupce všeho, co nenávidí. Byť ta liberální nenávist je samozřejmě tolerantní a vlastně úplně milá, skoro až roztomilá. Protože opravdu z duše nenávidět může jen pravičák a konzervativec. :-)

Trump nikomu nebyl, není a nebude lhostejný. Silné osobnosti budí emoce. Negativní i pozitivní. Ať se zeptáte kteréhokoli Američana nebo i cizince, nikdo asi neřekne: Donald Trump? No, moc ho vlastně neznám. Nemám na něj žádný názor. Sorry.“

Na jeho adresu se vyjadřuje kde kdo. Ať už s pěnou u úst, nebo s palcem nahoru a obdivným výrazem ve tváří.

Zastánci obou poloh, tedy nenávisti a obdivu (přízně), však v jádru nehodnotí jeho styl vystupování, barvu příčesku, občasné blábolení apod. Ve skutečnosti jde o hodnoty, které hájí a postoje, které zastává. A ty jsou i přes nevhodný způsob, jaký někdy volí, jasné, srozumitelné a z mého osobního pohledu nadčasové a hluboce pravdivé.

Volný trh, svoboda jednotlivce, svoboda projevu, svoboda slova, právo hájit své hranice, zachování tradičních hodnot, na kterých stojí západní civilizace. Včetně důrazu na  víru, tradiční rodinu a odmítání snahy progresivistů (neomarxistů) budovat nový svět, kde se jedna plus jedna rovná jedenáct, nebo možná patnáct. To aby se náhodou necítil někdo uražen a ponížen. (tou a tou nadřazeností)

Žádné nadbíhání té či oné menšině. Žádné pokrytecké řeči o tom, že všichni máme na vše nárok a všem se musí dařit úplně stejně. Žádné prázdné řeči o stále nových a nových „lidských právech“, mezi které za chvíli bude patřit snad i dovolená u moře a kaviár k snídani.

Když v ulicích amerických měst začalo běsnění Black Lives Matter a vláda práva a pořádku byla narušována bezvládím chaosu, násilí a nespravedlnosti, kdo se proti tomu postavil?

Kdo jednoznačně odsoudil zhůvěřilé snahy rušit policii a bourat sochy?

Kdo nazval věci pravými jmény?

Kdo se zastal majitelů obchodů a restaurací, které byly v rámci údajného boje za práva černochů zničeny a vyrabovány?

Snad Obama? Nebo Biden? Nikoli.

Byl to Donald Trump. Ten údajně zlý, nenávistný, směšný chlapík s příčeskem.

Donald Trump, jehož prezidentování bylo demokraty a jimi spřízněnými média od začátku až dokonce zpochybňováno a podkopáváno doma i v zahraničí kvůli údajnému propojení s Putinovým Ruskem.

Pokud bylo dle demokratů celé ty čtyři roky jasné, že Trumpovi k úspěchu u voleb pomohl Putin, proč by nyní nebylo možné stejně zfalšovat volby zase v neprospěch Donalda Trumpa? Dle tvrzení odpůrců Trumpa je přece zfalšovat volby v USA tak snadné!

A ti samí demokraté a jim spřízněná média nyní apelují na Donalda Trump, aby se nechoval dětinsky a čestně uznal svou porážku. I přes to, že některé zprávy o volebních podvodech, zejména v souvislosti s korespondenčním hlasováním, jsou alarmující. Jestli byly natolik závažné, že mohly ovlivnit v jednotlivých státech konečný výsledek, nechť posoudí příslušný soud.

Nejenom jako prezident, ale v prvé řadě jako americký občan má Donald Trump právo na spravedlnost. Nakonec i demokratický kandidát na prezidenta Al Gore do prezidentských voleb „zatáhl“ soudy. Vyčítali mu před těmi dvaceti lety demokraté a liberální média dětinskost a nezodpovědnost? Obviňovali svého oblíbeného ekologistu Gora z toho, že se snaží rozdělit ještě více společnost a vyvolat snad dokonce občanskou válku? Jistěže ne.  

Věřím, že americké soudy rozhodnou na základě skutečných důkazů a v souladu s právem a dobrými mravy. Nejépe tak, aby do Bílého domu usedl prezident, jehož mandát nebude příští čtyři roky jedna nebo druhá strana neustále zpochybňovat. Poslední čtyři roky můžou sloužit jako odstrašující příklad. Viďte, „demokraté“ a liberální média?