Jak jsem napravoval Českou televizi

Jsou dva druhy lidí. Jedni si myslí, že Česká televize je jedním ze základních pilířů naší demokracie. A ti druzí? Ti si to nemyslí. :-)

Takto zjednodušeně a s nadsázkou bych popsal vztah  obyvatel České republiky k této veřejnoprávní instituci. Ta by měla ze své podstaty vystupovat nezávisle, vyváženě a objektivně. Bohužel se to až příliš často neděje.

Co s tím? Buďto můžeme nadávat na sociálních sítích nebo po hospodách (až je zase otevřeou). A nebo s tím začneme něco dělat. Rozhodl jsem se pro druhou variantu a společně se dvěma přáteli  jsme sepsali stížnost na konkrétní reportáž pořadu Reportéři ČT (vysílané 31. 8. 2020) a poslali ji na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).

Nikdo z nás nechce s Českou televizí válčit. Nikdo z nás nechce, aby někomu „připískávala“, jak se říká ve fotbalové terminologii. Žádáme jako plátci koncesionářských poplatků, aby redaktoři ČT „pískali rovinu“. Pro všechny.

Co si může dovolit komerční televize typu Novy nebo Primy, to by mělo být veřejnoprávní instituci zapovězeno. Bohužel není.

Redaktoři veřejnoprávní České televize by v rámci publicistického/investigativního pořadu neměli dávat průchod své škodolibosti a animozitám vůči konkrétním politikům či politickým stranám. Neměli by manipulovat veřejností (nestačí, že tak činí samotní politici? ) a měli by se soustředit na fakta. Zkrátka a dobře, z reportáže by neměl divák poznat na první dobrou, že ten a ten redaktor nemá v oblibě Babiše, Okamuru, Kalouska, Bartoše nebo Klause mladšího.

Rozumím tomu, že například hejtři ODS jsou rádi, když tuto stranu spolupracovníci Marka Wollnera či Nory Fridrichové pořádně „napálí“. To samé platí o "hejtrech" ANO, ČSSD, Trikolóry a dalších stran. Jenže to se potom dostáváme mimo veřejnoprávní prostor. Někam k politickému bulváru, který těží z negativních emocí, hysterie, výmyslů a fabulací.

Abych to své dnešní moudro příliš neprodlužoval, tak před pár dny přišla z RRTV odpověď. Rada se „rozhodla se zahájit s provozovatelem Česká televize řízení o přestupku z moci úřední pro možné porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti, kterého se mohl dopustit odvysíláním pořadu Reportéři ČT." (31. 8. 2020, pozn. autora) (citace ze strany 9 v tiskové zprávě z 15. 10. )

Přiznám se, že mě to mile překvapilo. Moje okolí mě totiž od podání stížnosti odrazovalo. Stejně to prý nemá smysl. Co může jeden nebo pár lidí dokázat proti tak vlivné instituci, která hospodaří ročně s miliardami korun? A není nakonec lepší to nechat být? Nic se beztak nezmění. Karty jsou přece dávno rozdané.

Pokud žijeme v demokracii, tak bychom měli využívat všechny její možnosti. A tím je i možnost ozvat se, když se vám něco nelíbí a jste přesvědčení, že je to špatně. Za minulého režimu jsme se naučili mlčet, ale dnes nemusíme. I zdánlivě předem prohraný boj má svůj smysl. Minimálně si můžete říci, že jste pro to udělali maximum a máte sami před sebou čisté svědomí.

A to není málo, co říkáte?  

Zdroj: 

https://www.rrtv.cz/cz/files/press/TZ_16_20.pdf