Celá volba prezidenta připomínala spíš referendum s jedinou otázkou: Má Miloš Zeman opustit Hrad? Výsledek je pro mnohé zklamáním. Nemělo je ale překvapit, že se prezidentem nestal Jiří Drahoš.
Podle průzkumu, který si nechala udělat Česká televize od jedné renomované agentury, si 77 procent Zemanových voličů přálo, aby zůstal na Hradě on. Nezastavila je ani silná protizemanovská kampaň většiny médií a tzv. pražské kavárny. Naproti tomu Drahoše chtělo vidět v prezidentském křesle pouze 52 procent jeho voličů. Jak je to možné? Jednoduše: zbylá téměř polovina profesorových voličů mu dala hlas zejména proto, aby nevyhrál Zeman. Volili Drahoše, i když je nepřesvědčil, že má vlastní silnou prezidentskou vizi. Pokud ji měl, nikdy ji pregnantně nevyjádřil. Mnozí uvěřili klišé, že je to slušný člověk, ale o moc víc se nedozvěděli. Nechal se totiž především klamně unášet na antizemanovské vlně volající po změně. A to byl jeho omyl.
Pan profesor po prvním kole voleb bez rozmyšlení přijal nabídku pomoci od Horáčka, Fischera a Hilšera, kteří skončili počtem získaných hlasů za ním. Nechce se věřit, že by byl tak naivní a domníval se, že prostým součtem hlasů svých i pomocníků ve druhém kole Zemana převálcuje. Některé jejich voliče asi skutečně získal. Ale je otázka, jestli jiné neztratil.
Morální podpora spojenců ano, ale spoluúčast nedávných soupeřů pod jeho vlajkou na besedách s voliči už byla přes čáru a současně nejen výrazem solidarity, ale i Drahošovy slabosti. Mimochodem, místo jedné z těch besed měl profesor raději sedět ve studiu televize Nova při duelu se Zemanem. Možná by si ve dvou následujících soubojích s prezidentem počínal obratněji a zmírnil dojem těžkopádného robota. Pro 22 procent Zemanových voličů bylo totiž podle citovaného průzkumu hlavním motivem, aby na Hrad nepostoupil Drahoš.
Navíc spojenectví čtyř kandidátů potvrdilo teorii „všichni proti Zemanovi“. A to je v Česku choulostivá záležitost. Nejpřesvědčivěji to voliči vyjádřili po tažení „všichni proti Babišovi“ při volbách do Poslanecké sněmovny.
