Nejčernější scénář se naplnil: fotbalisté Slavie si letos nezahrají ani Ligu mistrů, ani Evropskou ligu, zbyla pro ně jen třetiřadá Konferenční liga. To je fiasko.
Příčinou zpackaného vykročení na mezinárodní scénu je to, že se na ně špatně připravili. Ve všech čtyřech zápasech, s Ferencvárosem i s Legií, dělali hrubé chyby při bránění a byli bezzubí v útoku. Názory na to, co je příčinou, se mohou lišit, ale ne příliš.
Pravdou je, že slávisté měli málo času na přípravu, neboť řada hráčů účinkovala na Euru. To ovšem není nic překvapivého, stejné potíže měli i v řadě dalších zemí včetně Maďarska a Polska, i když u nich byly kvůli dřívějšímu vyřazení o něco menší. Svou roli sehrála ve třech utkáních absence potrestaného Kúdely a nemocného Bořila, chyby brankáře Koláře a stopera Kačaraby, pokles formy Holeše a zranění několika důležitých hráčů, naposledy Masopusta.
Média stále přetřásají značnou šíři hráčského kádru Slavie. Souhlasím, pokud jde o ligu, ale na mezinárodní scéně to už tak žhavé není. Ne každý, kdo může hrát domácí ligu, má schopnosti i pro Evropskou ligu, o Lize mistrů ani nemluvě.
Z posil, které do Edenu přišly, se zatím uplatnil pouze útočník Schranz. Ten, který mohl červenobílé vyléčit ze střelecké impotence, reprezentační útočník Krmenčík, šel rovnou na marodku, aniž nastoupil do utkání. Jak je to možné? Nikdo ze Slavie se nenamáhal fanouškům sdělit, co se Krmenčíkovi přihodilo. A tak kolují celkem oprávněné spekulace, že to realizační tým z Edenu s tou fyzickou přípravou přehání. Tolik zraněných hráčů už na začátku sezony je silné téma k zamyšlení. Stejně jako odpověď na otázku, co se stalo se Simou. Loni na podzim jsme byli svědky jeho raketového vzestupu, jímž šokoval celou fotbalovou Evropu. Média ho už chtěla prodávat do ciziny za stomilionové sumy, slávisté si pochvalovali jeho přístup k fotbalu i adaptaci na české podmínky, málem že mu nenabízeli české občanství… Když se na hru Simy podíváme dnes, zbyly v ní jen nepatrné záblesky toho, co rozdával divákům ve velkém. Jeho současná prodejní cena by Slavii stěží uspokojila.
Ale navzdory všem těmto okolnostem mohli sešívaní postoupit aspoň do Evropské ligy. Poslední příležitost k tomu měli ve čtvrtek na hřišti Legie Varšava, ale…
Prvním ALE je necitlivý přístup portugalského rozhodčího Diase, který už ve třetí minutě určil ráz celého zápasu tím, že vyloučil Holeše za zákrok, který zajisté nebyl nejšetrnější, ale spíše z nešikovnosti, bez evidentního úmyslu zranit, když slávistický hráč sledoval z výšky padající míč a částečně ztratil orientaci. Udělení žluté karty by bylo jistě spravedlivější, a to v kontextu celého zápasu, kdy za obdobné fauly trestal sudí hráče Legie právě jen těmito kartami. Vyloučit hráče bez prokazatelného úmyslu ve chvíli, kdy si musí být vědom, že tím ovlivní celý zápas, může jen buď hlupák, nebo ničema. Vyberte si, čím je pro vás Dias…
Přesto sešívaní dokázali vzdorovat téměř hodinu hry a od 45. minuty dokonce vést díky zázračné střele Ekpaie.
Druhým ALE byla sestava Slavie. Konkrétně posty hrotového útočníka a defenzivního záložníka. Tvrdohlavý trenér Trpišovský, navzdory všem číslům, na něž se teď trenéři rádi odvolávají, a navzdory dlouhým zkušenostem znovu postavil nemohoucího Tecla. A znovu špatně. Dvakrát šel hrotový útočník Slavie sám na brankáře Boruce a dvakrát shořel! Jednou to bylo za stavu 0:0, podruhé při vedení 1:0. Kdyby zvýšil na 2:0, mohlo jeho mužstvo po vhodném vystřídání čerstvými hráči dovést i v deseti lidech zápas do vítězného konce. Nejsem statistik, ale na iDnes jsem si přečetl, že se Tecl v evropské soutěži naposledy trefil ještě v dresu Plzně – před více než sedmi roky! Potřebuje to další komentář? Na hrotu měl podle mne hrát Schranz, na kraji zálohy Sima, později střídaný Olayinkou, pokud ani jeden z nich nemá na 90 minut hry. Krmenčík nastoupil na posledních deset minut, aby se neřeklo. Hrubým omylem bylo rovněž opětovné zařazení Hromady do středové řady. V defenzivě byl tradičně nedůsledný, přesná přihrávka je pro něj neřešitelný rébus.
Oba hráči se velice snaží, to jim nelze upřít, ale jak se říká: kdo neumí, ten…
Po porážce 1:2 a vyřazení by si tedy měl podle mého soudu sáhnout do svědomí především neustále médii opěvovaný Jindřich Trpišovský a jeho realizační tým. Každý trenér má nějaké své oblíbené hráče, ale nesmí to přesahovat určitou hranici a nesmí to poškozovat mužstvo. Tady nejde jen o ztracené miliony, ale o jméno Slavie.
