Smrt a život

Sám bych asi z ničeho nic na tohle téma nepřišel. Inspirací mi byl celkem zajímavý film. Horší už to nebude.  Je to o muži. O muži, který má zemřít.  

 Ten film mě přiměl k takovému menšímu zamyšlení nad životem a smrtí. Nad osudem a podobnými "hovadinami".

Je hodně filosofií, ze kterých si můžete vybrat. Je hodně možností, jak odůvodnit to, co se právě stalo. Například stoikové. Jsou to lidé klidní, vyrovnaní, se vším smíření. Věří, že vše co se stane, má svůj důvod, příčinu proč se to stane. Proto je nerozruší tragická událost. Oni si jen řeknou " Stát se to mělo, a my nejsme schopni ovlivnit dění kolem nás.". Stoikové jsou součástí koloběhu života, který má přesně naplánováno, kdy je povýší v práci, kdy jim umře blízý člověk. Je vysoce pravděpodobné, že stoikové nejspíše netrpí stresem, nemají hektický život.

Pak je tu druhá skupina. Do které se počítám i já. Lidé jako já věří, že mohou zasáhnout do předem dané osnovy života. Je přeci na nás, zdy nás povýší. My to můžeme ovlivnit svojí pílí. Když nám někdo umře, říkáme si: " Mohl jsem ho zdržet, pak by ho nepřejelo auto......Kdybych ho přesvědčil, aby nekouřil, mohl tu ještě být....". Zrovna příklady s tou smrtí nejsou šťastnými. Ale momentálně mě nic inteligentnějšího nenapadá. My narozdíl nejspíš trpíme stresem, žijeme hektickým životem.

Určitě existuje mnoho dalších přístupů k životu. Ale v tuhle chvíli jsem se chtěl pozastavit jen nad těmito. Nejspíše tenhle článek nebude patřit mezi ty, o kterých si řeknete, že měli halvu a patu. Možná pro lepší pochopení vám doporučím film, který jsem zmínil už v počátku.