Evropa blázní! Ve jménu multikulturalismu.

Evropa se svou všeobjímající, láskyplnou a tolerantní politikou vyšplhala na pomyslný Olymp multikulturních výšin. Ze široka otevřená náruč, porozumění a respekt vůči všemu, co do ní přichází. Bohužel se z ní současně stal kontinent plný ústupků, zvláštních nařízení a mnohdy až absurdních požadavků vůči svému původnímu obyvatelstvu. 

Pokud jedete na návštěvu do zahraničí, pokládá se přinejmenším za vhodné, abyste se seznámili alespoň se základními fakty o zemi, na jejíž území hodláte vstoupit. Očekává se, že se seznámíte s tím, co se v dané zemi považuje za neslušné, co je zapovězené a současně pak s tím, co už je nezákonné. Pokud nebudete respektovat zákony včetně nepsaných pravidel hostitelské země, je to už jen na vás a následky si ponesete sami. Tohle je naprosto správný a logický přístup. Evropa však pojala tento ustálený přístup trošku jinak a to poněkud - řekněme - velkoryse. 

Považuji za naprosto přirozené a současně krásné, že si každá země kdekoliv na světě, potažmo každá kultura zachovává svoje tradice a svá specifika. Naopak naprosto nepochopitelné mi přijde, že se Evropa svých specifik, svých pravidel a projevů kultury nadobro vzdává. Řada imigrantů, kteří si pro svůj budoucí domov zvolili  Evropu, se dožadují různých práv pramenících z jejich náboženství a mnohdy požadují, aby toto bylo spolu s jejich kulturou nejen automaticky respektováno, ale postaveno na vyšší úroveň, než je oficiální náboženství země, kterou si vybrali pro svůj azyl. A Evropa se snaží těmto lidem všemožně vycházet vstříc.

Ba co víc, nejen křesťanství, ale i samotná hostitelská země nejenže bývají mnohdy nerespektovány, ale také i hrubě uráženy. Najednou snad ani nevadí, že může být pálena státní vlajka? Co by se stalo, kdybych pálila na území cizí země její státní vlajku já? Opravdu nechápu, jak může člověka urážet a pobuřovat vlajka země, která ho přijímá s otevřenou náručí a často mu poskytne podmínky k životu, o kterých se mu v jeho rodné zemi ani nezdálo.

Daleko víc ale nechápu některé evropské občany, kteří místo toho, aby podporovali úctu ke státním symbolům a státnosti jako takové vůbec, naopak ještě vyzývají k tomu, aby občané raději státní vlajku vyvěšovali pouze o státních svátcích nebo při vítání zahraničních delegací, protože jinak by její vyvěšování mohlo být vnímáno jako projev rasismu. Marně přemýšlím, jak může někdo pobuřovat úctou k vlastnímu národu a ještě být u toho vnímán jako rasista. 

Co se týče náboženství, tak mnoho ústupků je většinou nejvíc patrno asi v době vánoční. Italové a Francouzi přemýšlejí o tom, jestli vůbec vystavovat jesličky s Ježíškem, v Bruselu raději nevztyčí vánoční stromeček a to všechno proto, aby tak nediskriminovali a neuráželi vyznavače jiného náboženství, než je křesťanství. Vzhledem k tomu, že se nám blíží Velikonoce, čekám, jestli některá osvícená evropská hlava nevyrukuje s nějakým "cool" nápadem v rámci multikulturního soužití. Zakážeme prodej mazanců a beránků? Nebo na zelený čtvrtek zakážeme v restauracích vařit špenát? Ještě můžeme nechat v tento den odletět zvony a to nikoliv do Říma, ale raději někam do nenávratna.

Proč se takhle Evropa chová? Jak je možné, že ta po dlouhá staletí hrdá a statečná Evropa je ochotna položit na oltář "multikulturalismu" náboženství, na jehož základech stojí? Proč se pomalu vzdává své identity? Kam se podělo vlastenectví, národní hrdost, úcta k tradicím, k předkům? Budeme plivat na hroby padlých předků, kteří za Evropu takovou, jakou jsme ji dosud znali, položili životy?