Zase jeden nadřazený píše o pokoře. Z pohledu duševního zdraví je vaše víra toxičtější, než všechno to, před čím tady dramaticky varujete. Až přijde nevyhnutelná detoxikace, nebude se vám to líbit.

Absence strachu neznamená suverenitu, ale důvěru ve vyšší moc...a tedy i pokoru. A vědomí, že si svou realitu tvoříme sami. Já si zvolil realitu bez vlivu "mocných" a bez války. Zatím mi to vychází. Většina obyvatel si volí realitu tvořenou strachem a nejhoršími scénáři....a pak to je, jak to je...

Takových bylo, co se nebáli, než přišly první problémy, třeba nemoc... Ne, probůh nepřeji vám nic, ale sám moc dobře vím, jak taková "jistota a suverenita" končívá.  Trochu pokory...

no nazdar

..... všem bratrům doporučuju vystěhovat se na lont, .... jaká válka ?!?

Něco k příspěvkům....to je právě ono....systém nám vymyl mozečky, abychom na něco "velkého" byli připraveni...dokonce to uvítali! Já NE! Stačil by silný....nikoli despotický prezident s pořádnou pravomocí...a ten by zjednal pořádek. Po vzoru Bati či Masaryka.

Myslíte, že by Baťa nebo Masaryk dokázal dnes čelit těm vašim čipům?

Války se nebojí ten, kdo ji nezažil, řekl bych. Taky jsem ji nezažil a vůbec o to nestojím, stačí se mi dívat na dokumenty. Ona to zas taková procházka růžovým sadem nebyla ani na začátku, ani v půlce 20.století, natož to, co vyrábějí páni generálové v současnu. Nicméně můžeme se na to dívat tak, že člověk - překotně se vyvíjející lidoop, evoluční novinka, si bude muset ještě hodně dlouho pálit prsty, než pochopí, jak má žít, aby se navzájem nepovraždil, aby nevyžral celou planetu a nezničil ji svými exkrementy. Pár stovek tisíc let určitě, otázka je, zda to povrch téhle planety, zvaný příroda, vydrží.  Bylo by dobře, kdyby brzy došla ropa, to bude první evoluční zkouška naší pokročilosti. Taky nějaká jaderná válka, masivnější, by trošku zamávala lidským paradigmatem a donutila nás trochu více přemýšlet.

Souhlasím. Myslím si, že k tomu, aby se lidé vážně zamysleli nad sebou a svým životem vůbec, je zapotřebí opravdu velká zkouška a to ve formě např. katastrofy. Vždy se lidé stmelí a pomáhají si, když dojde k povodním, zemětřesením apod. Jen si říkám že na ten náš vývoj, možná i "plánovaný", doplatí nevinné děti, proto žádnou jadernou válku! Příroda se určitě ozve sama a obávám se, že to nebude již moc dlouho trvat.