- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Krásně napsané, srdíčkem proložené. Moc se mi to líbilo.
To jsou žblebty. Devadesatiletá babka na šlapací vrtačce přebírá kšefty akademikům ze soukromých laboratoří. A pak se autor tohoto výžblebtu probudil s rukou v nočníku, že?? A co s tím má co do činění Jágr?? Jó, dyt voni si Jágr jezděj ještě ted zuby spravovat až z toho Pitsburgu...
aha... takže nejsem první. ale neva, prostě se vám to povedlo. a vůli vaší babičky bych chtěla mít.
... které mi nadělil Váš článek - nejen kvůli skvělému Jágrovi, ale zejména proto, že mi připomněl letní prázdniny, které jsem kdysi každoročně trávila u babičky a dědečka Fabianových v Přívorech. A jako městské dítě jsem se nemohla nabažit prohánění slepic po dvoře, čtení knížek na zahradě pod švestkou, koupání v Košáteckém potoku či lahodné chuti babiččiných lívanců s povidly.
Paní doktorku Šárovou jsem osobně neznala, ale jejími pacientkami byly právě i má
babička a teta Psotová. Pokud si vzpomínám, Vaše babička jim byla blízká věkem a především laskavým přístupem - v té době se o vodou chlazené vrtačce nikomu ani nesnilo, návštěva zubaře nepatřila mezi příjemné prožité odpoledne. Něco o tom vím, tu zkušenost se starým dobrým kolovrátkem mám i po letech v živé paměti.
Přeji Vám neutuchající inspiraci a nám čtenářům radost z Vašich postřehů.
Obvykle nepřidávám komentáře, ale v tomto případě jsem si dovolil udělat výjimku a chci poděkovat. Poděkovat za článek, který jsem si přečetl a lahodil u srdce . Což se mi v dnešní době a záplavě blogů už tak často nestává Takže Díky
taky děkuji, až se mi trochu zamlžily oči za tu Vaši milou vzpomínku na babičku