Štěstí po česku

Těmi místy se před dávnými lety proháněly párovky a vozily do místních hutí šrot a uhlí z místních dolů.

Po letech párovky nahradil sovětský Sergej, ale vlečka žila stále svým vlastním životem. Bafání Sergejů se ozývalo dnem i nocí s pravidelností hodnou železnice. Jako mladí jsme si chodívali hrát na přilehlé hřiště a sehráli tam nejeden mistrák v hokeji i fotbale. Pravda, na asfaltové ploše, ale to nám nevadilo. Dokonce jsem tam se spolužákem sehrál i mač v tenise. Prohrál jsem. A Sergej s nákladem několikrát bafal kolem.

Jednoho dne bylo milým Sergejům zakázáno používat tuto trať a jejich bafání zmlklo. Souviselo to pravděpodobně s útlumem místních hutí, které pak jeden "krátký" nejmenovaný ministr prodal jistému "ptáčkovi" za symbolickou korunu.

Vlečka se táhla kolem místní kolonie rodinných domků a i tzv. roklí, která byla a je vyhledávaným místem k oddechu místních obyvatel a ještě je nutno podotknouti, že se nachází takřka v centru města. Rokle byla vůbec naším dětstvím. Nahrazovala nám venkov. Po celý rok bylo co objevovat. Ale nejvíc jsme se těšili na podzim. Rokle byla osázena ovocnými stromy - stále je - a to pro hladové školáky bylo něco.

A tak jednoho dne byly kolejnice sešrotovány v místní huti a pražce vyrvány. A najednou se objevilo spousta volného místa. Netuším jak, ale pozemky po trati dlouho odolávaly zájmu. Až jednou. Právě v místě skoro největšího ticha se ozval řev bagrů a začalo planýrování. Pozemek byl oplocen, prozatím drátěnkou a budovalo se. Na místě vyrostla vila snad srovnatelná s vilou rodiny Ewingů. A plot byl nahrazen neprůhledným, zděným. Jenže, protože to je v rokli, tak z terénních vln je stále dovnitř vidět. A tak jsme byli svědky vysázení cizokrajných dřevin a jednoho dne se ozval zpoza plotu neskutečný řev. Pan majitel si pořídil jakési papoušky - no papouchy spíše. S velikostí okolo třičtvrtě metru se o malé ptáčky nejednalo. A ti řvou. Od rána do večera, od brzkého jara do pozního podzimu jsou v jakési voliéře venku a řvou. Ne aby vás napadlo se k plotu přiblížit a pokusit se nahlédnout. V ten moment jsou u vás dva urostlí hlídači - asi rotvajleři - kteří vám váš úmysl velmi hlasitě rozmluví. Na pozemku vyrostly dokonce tenisové kurty.

Jen jednu chybu to mělo a tou byla příjezdová cesta do nitra rokle. Ale i to bylo vyřešeno šalamounsky. Místní magistrát nahlásil revitalizaci rokle a tak v jejím rámci byla z peněz - většinou EU, podle plakátů - vybudována příjezdová cesta a dokonce i tři parkovací místa před domem. Tam můžete s jistotou hraničící s jistotou vidět parkovat vozy velmi drahé, obšťastněné vskutku zajímavými registračními značkami. Říká se jim ..... no vy víte jak.

Ne aby vás napadlo, že to těm lidem závidím. Opak je pravdou. Ne že bych nechtěl bydlení na takovém místě, to třeba jo. Ale takhle okatě ukazovat, že já na to mám, tak to je pro mně cufíl.