Stávka v blogu

V čase 13.52 se na první stránce blogu objevilo celkem 11 (slovy jedenáct) článků, které nějak komentují

chystanou stávku odborářů. Dobrá. Jen mi přijde poněkud hloupé. že se k tomu každý - tedy ne každý - má potřebu vyjádřit.

To nemáte přátelé jiná témata, než takto skuhrat a omílat stokrát omleté. Chápu, že mnohým stávka nějakým způsobem zkomplikuje život. Chápu, chápu a chápu.

Ještě pořád je jaro. Teploty jsou slušně vysoké, voda ve vodních tocích i netocích se ohřívá, blíží se dětem vysvědčení a  prázdniny. Čas dovolených. Kvetou bezinky i jiná kvítka, příroda rodí co může a co stíhá. Probíhají senoseče, turisté dodělávají při svých sto jarních kilometrech, pivovary nás přesvědčují o tom, že vaří pivo jako tenkrát. Poslední opozdilci přezouvají auta na letní pneu. Od západu, východu, jihu i severu táhnou mraky věštící bouřky. Piloti větroňů mají pré (že, paní Zárybnická?). Cena benzínu a nafty se trochu ustálila na nekřesťanské výši, sopky soptí i nesoptí a chrlí či nechrlí do oblak mračna kouře a popela, Němci už snad našli zdroj té zpropadené sr.. (průjmu) ozónová díra je trochu menší, v Americe se ženský bojí pohledů pod sukně na schodech (můžou nosit kalhoty, nebo sukně až ke kotníkům) a jen tady stávka, stávka a zase stávka.

Nebýt stávky blog by dnes nic nepřinesl.

A tak vlastně nebýt té stávky, nevznikl by ani tento článek.