O lysinách

K tomuto plku jsem byl inspirován, článkem jednoho zdejšího blogera, který si stěžuje na nedostatečnou

péči o svou lysku našimi podnikateli, kteří na jeho lysku prostě kašlou.

Článek je tady: http://premekcech.blog.idnes.cz/c/192531/O-bilem-miste-na-mape-podnikani-u-nas.html.

I já postupem času olysávám a to nejen na hlavě. Hlavně bujný porost hrudi bere hodně za své. Ještě nezačal šednout a už řídne. Copak to, to bych jistě unesl, ale zjišťuji, že olysávám i jinde. Hlavně nejvíc prales na mých nohou mizí. Říkám si dobrá. Věk to prostě nese s sebou. Jenže léty nošení riflí jsou porosty nohou jaksi ulámány a protože spím takzvaně na Ádu, kolikrát mě to tak kouše, že ne a ne zabrat. Stromy na mých nohou jsou pravděpodobně hodně zdatné a jak dorůstají, tak koušou. A jak dorůstají, tak se i lámou.

Pyžamo nemaje jsem si jednou, při velmi krutém kousání pomohl nasazením kvalitních a čistých tepláků jedné světoznámé značky. Šlo to. Nic nekousalo a spáti se dalo.

Jednou dokonce jsme s jednou mou přítelkyní milostně laškovali a ona se jala mě tam dole - teda ne uplně dole - ale asi v půli postavy oholit. Bylo to zvláštní. Ale jen dva dny. Pak se opět stromy probraly k růstu. A jak to kousalo, to nešlo vydržet. Víckrát bych to neudělal. Ale taky zajímavá zkušenost.

Ale na hubě, tam to roste furt. Tam nic nepadá, snad jakoby to dokonce houstne. Bývaly doby, kdy jsem to neholil. Vypadal jsem jak Rumcajs, ale po třech týdnech to začlo tak kousat, že jsem to byl nucen oholit.

A tak já jsem pro porost. Všude, kde se mu daří a nekouše.