Jan Sarkander

Jan Sarkander se narodil v roce 1576 v dnešním Polsku v obci Skoczow (Skočov) a vystudoval farní školu

v Příboře a následovaly školy v Olomouci a Praze, kde získal titul mistra filozofie. Následné další studium v Grazu (Štýrský Hradec) ukončuje po dvou letech a žení se. (sic). Ženou se mu stává Anna Plachetská, dcera měšťana z Meziříčí nad Oslavou. Proto také v roce 1606 kupuje dům se šenkovním právem na Zelném trhu v Brně.

Mladá manželka mu záhy onemocní a následně umírá. O to víc se Jan upíná k Bohu a vrací se do Grazu a  o rok později už přijímá od kardinála Ditrichsteina nižší svěcení.

První velký zásah do toho zasazuje sám jeho starší bratr Mikuláš. Ten byl kardinálem vyslán na rekatolizační misi do Opavy a zapletl se tu Matyášovými odpůrci. (Matyáš Habsburský, bratr Rudolfa II. Habsburského. Matyášovi patřila Morava. Rudolf byl v té době císařem). Moravští stavové byli velmi pobouřeni tímto jednáním. Mikuláš byl zatčen a vyslýchán. Bezvýsledně. Hrozí mu mučení a Jan tu nastupuje na scénu a jako kněz k Mikulášovi přistupuje údajně s útěchou. Po čase Mikuláš z vězení prchá a moravští protestantští stavové nikdy neuvěří, že mu Jan k útěku nedopomohl. Jan byl "usvědčen" z podplacení stráží a uvězněn. Celý rok tak tráví ve vězení a pro nedostatek důkazů je propuštěn. Vrací se ke své práci.

Jan byl velmi zvláštní postavou. Trval na mši v latině, nerad dopouštěl zpěv při mši - tolik oblíbený u protestantů - a z těchto důvodů nebyl moc oblíben a dokonce vrchností byl "tlačen" k menší horlivosti v napjaté době. A tak Jan často střídá farnosti.

Dostává se do Holešova a zdá se se situace uklidňuje. Stává se tu chráněncem významného katolického velmože, zemského hejtmana a člena tajné císařské rady Ladislava Popela z Lobkovic. Stává se jeho osobním zpovědníkem.

Idylku narušují však majetkoprávní spory s Václavem Bítovským z Bítova. Jednalo se o placení desátku, což bylo protestantskou vrchností protestantům tolerováno, ale vedlo k existenčním problémům faráře. A ještě více se situace zamotává, když je Lobkovic sesazen z hejtmanského úřadu, přichází o vliv a dokonce je vězněn.

No a konec celého příběhu je nadosah. Začátkem února roku 1620 vstupuje na Moravu jízda lisovčíků (podle vůdce Alexandra Lisovského) a plení protestantskou Moravu. Údajně snad byli posláni zneuznaným Lobkovicem, ketrý po propuštění utíkal do Polska. Soldateska pokračuje Moravou a před Holešovem jim vyjde vstříc procesí - údajně v čele se Sarkandrem - a polští žoldáci krotnou a modlí se. Městu se vyhnou a pro protestanty je jasným znamením, že je soldateska pozvána. A opět je na scéně Bítovský, jehož majetky jsou poláky značně popleněny. Stavové obviňují Sarkandra, který prchá do lesů a uvězní jej.

V polovině února je Jan vyslýchán útrpným právem. Tři dny!! Mučení bylo stále těžší, ale Jan mlčel. Dobová citace: "Byl natahován na skřipec. Vykloubili mu ruce. Jan mlčel. Na celé hrudi, zádech a bocích ho pálili pochodněmi a svícemi, až ty, skropeny krví, začaly zhasínat. Jan mlčel. Nařídili katovi, aby po uherském způsobu namočil peří ve smůle a síře a zapálené je házel na prsa vyšetřovaného. Jan mlčel. Byl už takřka zbaven těla, neboť byl na celé hrudi, zádech a bocích tak krutě pálen, až se objevily kosti a vyhřezly vnitřnosti. Jan stále mlčel. Poté, co mlčky přestál čtvrtý stupeň tortury, neměla nad ním už spravedlnost svou moc."

Nakonec 17.3.1620 Jan umírá.

Bítovský po Bílé Hoře prchá. Po čase se vrací a bojuje se zbraní v ruce. Je zajat, vězněn na Špilberku a následně popraven.

Jan byl kanonizován v roce 1996.

Psáno s využitím Internetu.