Ve čtvrtek 28. září si připomeneme výročí naší státnosti a také hlavního patrona Čech a Moravy, svatého Václava.
Ačkoliv bližší historické informace se mnohdy zakládají i na legendách, tak bychom se jeho památce měli s úctou poklonit a stát by měl z hlediska vlastní identity a zachování kontinuity dbát na vlastní symboly. Svatý Václav je symbolem státnosti i kvůli snaze zachovat a uchránit rodící se český stát proti výpadům a expanzivní politice ze Saska. Mučednická smrt Václava, kterou způsobil jeho bratr, pomohla vzniknout kultu v kombinaci s čestným a mravným životem. Jeho svatořečení nepochybně přispěla také jeho snaha o rozvoj naší křesťanské identity ve středověké Evropě. Svátek české státnosti je příležitostí připomenout si kořeny identity našeho národa a faktu, že sdílíme jako národ dlouhou společnou cestu, během které jsme absolvovali mnoho úspěchů, tragédií i nových nadějí. Znalost vlastní historie a zájmů okolních celků je velmi vhodná pro udržení budoucnosti a uvědomění si, že naše největší chyby vznikly vždy, když jsme v klíčových okamžicích nedokázali najít jednotný postup. Jakkoli se tomuto pojmu mnozí brání, jsem přesvědčen, že opět nastal čas, kdy se musíme naučit definovat náš národní zájem a postupovat v takovém duchu i v současné evropské situaci. Jen tak udržíme hrdý stát pro naše potomky, kteří slepě nepodlehnou krátkozraké touze odstraňovat historické symboly či patrony ze života naší země, jako jsme tomu dnes svědky i v těch demokratických zemích, ke kterým tak obdivně jako na své vzory vzhlížíme.
Pavol Lukša, starosta Čeladné
