Státní svátek 28. října se více než kdy jindy stává zneužívaným nástrojem politických bojů a cílů. Aktuální vytváření jakéhosi paralelního 28. října na Staroměstském náměstí je toho hezkým příkladem.
Dokonce mezi hlavními aktéry mají být lidé, kteří se už delší dobu hlásí o roli prezidenta, jako Michal Horáček či Petr Pithart. Tomáš Halík, který by podle svých slov na prezidenta kandidoval, ale zdejší voliči jsou pro něj špatní, vyzývá k bojkotu předávání státních vyznamenání a oslav tohoto významného státního svátku na Hradě. Tito pánové zahajují pouze další kolo své politické kampaně vůči Miloši Zemanovi a pro některé z nich to může znamenat jakési pomyslné zahájení vlastní prezidentské kampaně. Jako rukojmí si berou oslavy státního svátku, který jim ale nijak nepatří. Oficiální a tradiční oslavy nemají být o nějakých personáliích a lidech, kteří se chtějí zviditelnit, ale o připomínce významného národního výročí vzniku Československé republiky. Jako zástupný důvod k těmto akcím byla využita přestřelka mezi prezidentem Zemanem a ministrem Hermanem ohledně vyznamenání ministrova strýce Bradyho. Jejich spor je postaven na protichůdných tvrzeních a je možné, že oba mají částečně pravdu. Ministr zneužívající svého postavení pro lobbing za svého příbuzného a prezident podmiňující předání nějakým chováním ministra. Můžeme mít výhrady k vyjadřování či chování prezidenta, ale je třeba brát zřetel na to, že je to první prezident zvolený v přímé volbě. Ať to bylo jakkoliv, tak dělat z tohoto sporu bojkot tradičních oslav vzniku republiky je jen politická agitka, která smutně poškozuje i do budoucna tuto událost a činí z ní prostředek pro partikulární cíle. Naše společnost má již dnes složitý vztah k politice a státu, s tím, že takovéto kroky bohužel budou mít na vnímaní společnosti další negativní vliv a budou ji spíše více rozdělovat. Stát, kde se již nedbá ani na nejvýznamnější tradice, má špatné vyhlídky.
