KAM DÁL V TOMTO NEČASE?

Venku prší, příroda nám pomaličku dává jasně najevo, kdo je tady pánem. O to samé se bohužel snaží také vrcholná politická scéna. To, co předvedli modří kondoři na sněmu v Brně, už se mnou ani nehnulo. Stal jsem se lhostejným a na politiku se dívám nevraživě. Vrcholná politická scéna spojila síly s přírodou a nastolila podzim. Kdyby se v politice hrálo jako v životě na jeden imaginární roční cyklus, těšil bych se na zimu. Ta naše politická scéna má ale životů několik, a to není fér. Bojím se, že po zimě přijde další jaro a přestože máme většinou jaro rádi, to poltické nám to skutečné pokazí. V politice zavládne Nečas, bude pršet a bude chladno. Budeme mít nového prezidenta, z mého pohledu dosti nevalného, ať nakonec v „demokratických“ volbách zvítězí kdokoliv. 

Proč tento rozpačitý a mírně odevzdaný úvod?

Společnost je ovládána všemožnými médii. Je manipulována, byť si to vyšší inteligence nepřipouští. Nelze tedy média ignorovat. Dokonce bych společnost rozdělil na dvě skupiny, média a hlas lidu. Jak je možné, že v demokratické zemi je možný pouze hlas médií? Hlas lidu zůstává v pozadí absolutně nevyslyšen? Jak je možné, že politika je absolutně uzavřena v nějakém hermetickém obalu před veřejností? Média nám podávají dnes a denně různé, více či méně nezkreslené informace. K čemu nám ale jsou, když na ně nemůžeme adekvátně reagovat?

Připadám si jako lev v kleci, kterému mávají před očima obří flákotou.

Ze všech stran si poslední týden čtu o panu Nečasovi, kterého už má veřejnost i většina politické scény plné zuby. Kritika střídá kritiku, negativní články, nikde nic, co by hovořilo v jeho prospěch. Přesto je opět zvolen do čela strany a zůstává na svém postu.

Že Vás hanba nefackuje! Když mi v hospodě u stolu řeknou, že mě tam nechtějí, tak odejdu. Jak je možné, že vrcholný politik nemá hranice a nezná soudnost? Copak je hluchý ke všem těm kritickým hlasům? Cožpak nevidí, že už o něj nestojíme? Kdyby to bylo pár lidí, kterým je prostě nesympatický nebo trpí odlišným politickým přesvědčením, ale po jeho odchodu volá většina národa. Jeho popularita klesla pod hranici 18%, což je jasný signál, že je čas k odchodu? To už vážně neexistuje morálka?

Považuji to za nesolidnost vůči občanům, kteří mu dali důvěru. Tu důvěru mu již dávno vzali, on si ji ale osvojil a zachází s ní jako se svým majetkem. A je mrzuté, že lidé nemohou odvolat někoho, koho si sami vybrali a kdo je zklame.

A tohle se netýká jen pana Nečase. Mělo by to takhle zafungovat paušálně.

Můj návrh? Vzít současnou politickou scénu, jednoho po druhém a udělat jednouché hlasování, ano či ne? Ti, co získají většinové ano národa, ať zůstanou a svou pozici obhájí svou prací. Ti, kteří neobstojí, okamžitě od válu a na jejich posty pak volit následovníky. Ale se stejným Damoklovým mečem nad hlavou. Jakmile lidé ocení jeho výsledky většinovým NE, okamžitě odchází – ŽÁDNÉ ODSTUPNÉ, za co také, když jeho práce vedla k občanské nespokojenosti?