Sparta už není co bývavala, její fanoušci to nesnesou

Nedávno jsem se při počtení článku pana autora Tomáše Pancíře "O slávistickém komplexu aneb Kdo neskáče, fandí Spartě" pěkně pobavil. Prý že my slávisté máme ze Sparty komplex.

Sparta versus Slavia
Kdyby se něco podobného vyslovilo před deseti lety, dalo by se říct, že je to možná pravda. Jenže v současné době je toto tvrzení založené na naprosto chatrných základech. Proč mít komplex z někoho, s kým jsme v minulé sezoně uhráli čtyři body? Z někoho, z koho v poslední době má většina fotbalových fanoušků srandu? Z někoho, jehož přestupová politika se v posledních pár letech rovná chaosu?

Odpověď je jednoduchá a velice prostá. Komplex nemáme. Samozřejmě, v každé větší skupině se vyskytne několik případů, kdy jedinec trpí pocitem méněcennosti a v tom případě se u něho komplex může vybudovat. Jenže takoví lidé jsou nejen mezi slávisty, ale i mezi fanoušky Teplic, Plzně, Zlína, Brna, Baníku či Budějovic. Spíše se mi v poslední době zdá, že sparťanští fanoušci nemohou snést ten fakt, že Sparta již neznamená v českém fotbale to, co v polovině devadesátých let, kdy sbírala ligové tituly jak na běžícím pásu a kdy soupeři prohrávali již u Průhonic 0:1.

Těžko se to posuzuje z venčí, ale přesto se zdá, že existují dva zásadní důvody, proč tomu tak je. Předně to podle mého začala chybnou přestupovou politikou, kdy se za veliké peníze kupovali lehce nadprůměrní hráči z ostatních ligových týmů. Hráči, kteří se však ve Spartě neprosadili a nenaplnili tak to, proč byli koupeni. Nepomohli Spartě vybojovat postup do tolik vytoužené Ligy mistrů. Aby se však zamezilo finančním ztrátám, byli ti samí hráči následně prodáváni do Turecka a dalších exotických destinací. Tím se ovšem pouze roztočila spirála přestupů, protože za lehce nadprůměrné hráče byli koupeni další průměrní hráči. Samozřejmě místo toho, aby zůstal kádr nějakou dobu pohromadě a dostal šanci sehrát se.

Druhým důvodem, proč Sparta neznamená už to co dříve a proč někteří fanoušci tento fakt těžko snášejí, je to, že ligové kluby již nepotřebují k prodeji svých hráčů do zahraničí ani Spartu, natož Slavii. Takže Filla prodá Plzeň do Norska za několik desítek milionů, to samé Teplice Fenina do Německa, Brno Mazucha do Itálie, Holka na Ukrajinu a Kaloudu do Ruska či Olomouc Hubníka do Ruska. Dříve by tito hráči pravděpodobně nejdříve skončili jako na mezistupínku ve Spartě, jenže dnes je realita jiná.

I díky tomu mohl Liberec za posledních šest let dvakrát vyhrát ligový titul, ostravský Baník a pražská Slavia jeden. Dříve něco takového nepřicházelo v úvahu, Sparta byla dominantní. Dnes ne. A proto to někteří fanoušci jako Tomáš Pancíř snášejí velmi špatně.

A proto, malá technická poznámka k příspěvku pana Pancíře. Jím uvedené pokřiky jsou dvouslavičné (pokřik příznivců Bohemky Kdo neskáče, není klokan; prostějovské Kdo neskáče, není jestřáb; ale i Kdo neskáče, není z Brna; Kdo neskáče, není Motor; Kdo neskáče, není Tesla.). Rád bych věděl, jak by do dvouslabik nacpal slovo Slavia, slávista či něco významově podobného. Nejde to. Myslím také, že pokřik "Kdo neskáče, fandí Spartě" je zdravé hecování. Nic vulgárního jako Smrt Spartě či Jude Slavie.