Do konce sezony zbývají tři kola a mezi fanoušky existují v zásadě dva
názory. První proud fanoušků tvrdí, že se Slavia vzchopí a že ještě
zabojuje a nakonec se štěstím vyhraje titul, nebo o něj minimálně až do
konce bude hrát. Ovšem druhý proud se naopak bojí o udržení druhého
místa zaručujícího předkolo Ligy mistrů. Jaké používají oba proudy
argumenty?
Optimisté se opírají o fakt, že Slavia konce ligy většinou zvládá. V paměti máme sice předloňskou sezonu, kdy skončila díky nečekané výhře Boleslavi v Liberci i přes vítězství nad sestupvší Jihlavou třetí, ale to byla spíše vyjímka potvrzující pravidlo. Naopak v loňské sezoně, ve které se nám na jaře nedařilo a z průběžné první příčky jsme se začali od bezgólové remízy na hřišti posledního Slovácka propadat pomalu, ale jistě ligovou tabulkou dolů, jsme díky poslednímu kolu skončili druzí - a paradoxem je, že znovu díky výhře Mladé Boleslavi nad Libercem.
Pesimisté jsou naopak přesvědčeni o tom, že se přes noc v kabině sotva něco změní. Na začátku jarní části byly slyšet sliby, že až se sestava sehraje, tak se výrazně zlepší výkony. Zbývají tři kola do konce ročníku a sestava je stále nesehraná, jenže co je horší, výkony se nezlepšily. Naopak trenér Jarolím si znepřátelil během jarní části kabinu natolik, že se z ni začínají ozývat hlasy o tom, zda by nebyla lepší změna. Pokud hráči nemusí, tak s trenérem nekomunikují, ale co je horší, nemluví ani mezi sebou.
Je možné, že se navzájem podezřívají z toho, že by na ně někdo mohl trenéru Jarolímovi donést stejně tak, jako se to stalo v případě Vaniaka, který se údajně v rozhovoru s jedním spoluhráčem zmínil o fluktualaci hráčů v sestavě a někdo ho napráskal. Proto po zápase v Plzni, proti které udržel čisté konto, byl posazen na lavičku náhradníků. Nyní jej trenér díky stopce Vorla bude muset pravděpodobně nasadit do zápasu v Olomouci a záleží na tom, jak se mu matador mezi třemi tyčemi odvěčí. Možností také je, že by chytal mladý gólman Kubásek nebo že trenér Jarolím sáhne k jiné překvapivé variantě.
Jenže i kdyby se to povedlo, nezmění se jiná věc. Rozhádanost kabiny. A také to, že si trenér proti sobě dokázal popudit i největší hvězdu současné Slavie, Šmicera. V posledních třech zápasech nás tak ještě čeká vzrušivá podívaná, doufejme, že se šťastným koncem v podobě minimálně druhého místa. V závěru ligy se skutečně ukáže, jaká je vnitřní síla Slavie. Hráči musí hodit za hlavu veškeré spory a zabojovat, protože hrají nejen za svá budoucí angažmá, ale především i pro fanoušky, které už stihli na jaře zklamat! Nyní je čas, aby je dokázali i potěšit a spravili si tak u nich reputaci.
Bůh žehnej Slavii!
