- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
popsal jste velmi přesně to, co si myslím, ale asi bych to nedokázala tak pěkně vyjádřit. - Všichni bychom měli brát cokoli, co děláme, jako službu ostatním, světu, společnosti. Jakmile na to zapomeneme, je to špatné nejen ro celou atmosféru ve společnosti, ale především pro nás. U proletářů roste nespokojenost , pocit nespravedlnosti a chamtivost, u "vizionářů", politiků a pod. roste sebestřednost, arogance a chamtivost. Nic ze zmíněných vlastností nevede k prožívání života ve štěstí a pohodě.
Navíc píšete, že toto rozdělení není přesně ohraničené, s čímž se dá jedině souhlasit.
Takový proletář sice naplňuje v zaměstnání vizi jiného člověka, ale jen v zaměstnání. Ve svém volném čase spřádá ty svoje vize, které časem také třeba naplní, a vůbec to nemusí souviset s vyděláváním dalších peněz.
dosti přesně jste popsal podstatu - a zdroj problémů - v ČR, a nejen zde...
I když nesouhlasím s názvoslovím. Opravdu není nutné používat termín vizionář, zůstal bych u standardního podnikatel. Opravdu není nic vizionářského na tom péct housky, točit pivo, vozit lidi s taxíkem,půjčovat peníze,nebo třeba i stavět standardní domy. Pokud tedy onu vizi nepřisoudíme vlastnímu podnikatelskému projektu. Což je asi málo. A nebo spíš naopak, ti opravdoví vizionáři na svých vizích často prodělávají.
A pak už máte pravdu, podnikatelé potřebují dělníky, dělníci potřebují proletáře. Čím méně do toho bude stát a vláda vrtat, tím lépe.