Základním rozdílem, který jsem viděl na soukromé škole, v porovnání se státní školu, byl v zájmu rodičů o to, co se budou jejich potomci učit. Měl jsem možnost se setkat s několika tatínky osobně mimo školu.
Základním rozdílem, který jsem viděl na soukromé škole, v porovnání se státní školu, byl v zájmu rodičů o to, co se budou jejich potomci učit. Měl jsem možnost se setkat s několika tatínky osobně mimo školu, například na obědě, a velmi podrobně se ptali, co budu jejich syny učit a zda bych se jim mohl věnovat i mimo školu. Žádali náročný přístup z mé strany, ale také, co největší míru individuálního přístup. Musím říci, že tento přístup mi velmi imponoval. Nebyl však od všech rodičů. Zažil jsem spor jedním rodičem (maminkou), kterou jsem vlastně nikdy neviděl.
Výtečný na té škole byl i přístup většiny žáků. Nevím, zda to bylo tím, že jich ve třídě bylo méně, než je na veřejné škole zvykem nebo tím, že jsem učil praktický předmět, ale jejich zájem o IT obecně byl vyšší. Také však očekávali, že se budu přizpůsobovat jejich aktuální schopnostem a náladě více, než sem byl sám zvyklý. Nastala pro mne velmi zajímavá situace, kdy jsem se žáky prvního ročníku, se kterými jsem začínal a nemusel jsem stavět na předchozích znalostech (pomineme-li základní školu), vycházel dobře, dařilo se mi je motivovat (většinu) k práci lépe, než s jinou třídou, kde jsem měl pokračovat v tom, co se učili dříve.
...
Celý článek je na http://blogkantora.cz/
