Tak ODS skutečně odchází v Evropském parlamentu ze středopravicové frakce EPP-ED a zakládá s britskými konzervativci novou, euroskeptickou frakci. Chystal jsem se rozebrat, kdo jsou přirození spojenci ODS v Evropě, ale udělala to za mne redakce idnes.cz, kterou snad nikdo neosočí ze zaujetí proti straně z Jánského vršku.
Zde je citace z idnes.cz („ODS oznámila vznik nové konzervativní frakce v europarlamentu“, 22. 6. 2009), jen jsem podtrhl nejzajímavější pasáže...
„Spojené království Velké Británie a Severního Irska: Konzervativní strana (....) zaměřena na tradiční konzervativismus a britský unionismus. Předseda: David Cameron.
Polsko: Právo a spravedlnost (15 členů) (...) profiluje se jako křesťanská národně a sociálně konzervativní strana. S ODS ji pojí euroskeptismus. Staví se mimo jiné proti potratům a údajné "homosexuální propagandě". Předseda strany: Jaroslaw Kaczynski
(...)
Belgie: Lijst Dedecker (1 člen) (...) Hlásí se k odkazu zavražděného Pima Fortuyna, který výrazně oponoval přistěhovalectví muslimů, podporoval právo na sňatky homosexuálů a legalizaci drog. Předseda Jean-Marie Dedecker.
Finsko: Centristická strana (zapojí se 1 člen, ostatní zůstanou v Alianci liberálů a demokratů pro Evropu) (...) hlásí se k centrismu, agrárnictví a liberalismu. Předseda Mattti Vanhanen.
Maďarsko: Maďarské demokratické fórum (1 člen) (...) hlásí se ke křesťanství a liberálnímu konzervativismu. Předseda Ibolya Dávid.
Lotyšsko: Za vlast a svobodu (1 člen) (...) hlásí se k nacionalismu a konzervativismu. V Lotyšsku je (třebaže nepočetně) zastoupena v parlamentu, působí ve vládě, svého času měla i premiéra. Předseda: Roberts Zile.
Nizozemsko: Křesťanská unie (1 člen) (...) V otázce etiky je konzervativní, v otázce ochrany přírody a ekonomiky má levicovější názory. Předseda: André Rouvoet.“
Ptám se: co dělá dominantní strana české pravice v této partě?
Jediná strana, která odpovídá standardu, který by člověk od strany, která chce stabilně vyhrávat volby a vládnout v České republice, jsou britští konzervativci (a snad ještě MDF). A to je hodně málo. Tím spíše, že britské zájmy jsou těm českým – už jen kvůli geopolitické situaci obou zemí – hodně vzdálené. Bohužel se však není čemu divit. ODS o odchod z EPP-ED usiluje už dávno (respektive skupina kolem Jana Zahradila, který se v podobně bizarní skupině angažoval již v letech 2002-03 v rámci Konventu o budoucnosti Evropy). „Proevropská“ (opravdu?) dvojice Topolánek - Vondra nebyla schopna to změnit. Přesto, že jim praktická zkušenost z předsednictví musela ukázat, jak nesmyslný tento krok je, a to z řady důvodů.
1. ODS přispívá k oslabení evropské pravice. EPP vyhrála volby natolik, že zřejmě zůstane nejsilnější frakcí, ale ztráta cca 40 poslanců je nutně cítit. Ne v práci frakce (statistika aktivity Jana Zahradila v minulém parlamentu v roli šéfa české národní delegace v rámci frakce EPP-ED sestává ze tří nul), ale v její síle navenek – která určuje např. rozdělení vlivných postů v EP, čas pro projevy na plénech, apod. Navíc k tomu dochází v politickém kontextu, kdy lze očekávat výrazné střety mezi pravicí a levicí (zatímco dojde-li k ratifikaci Lisabonské smlouvy, bude debata o uspořádání EU - ve které se ODS skutečně výrazně liší od průměru EPP - pravděpodobně na delší dobu odsunuta stranou).
2. Vliv europoslanců v nové frakci poklesne. To vědí i europoslanci za britské konzervativce, z nichž mnoho nebylo zrovna nadšeno rozhodnutím vedení strany opustit EPP-ED. Čím větší frakce, tím větší prostor pro její europoslance, pokud jsou schopní a aktivní.
3. Navíc tato frakce se rodí z konfliktu – vztahy s EPP budou samozřejmě hodně složité. Bude-li si moci EPP vybrat, jistě bude dávat přednost zaběhlé spolupráci s liberální frakcí, než s euroskeptiky s nálepkou „odpadlíků“.
4. Do budoucna se ODS odstřihává od vlivné sítě velkých středopravicových stran. Propojení skrze EPP nemá vliv jen v Evropském parlamentu: příslušnost k „politické rodině“ či přímo k evropské politické straně má svůj význam i v jiných politických orgánech EU, třeba ve velmi vlivné Evropské radě, složené z šéfů vlád členských zemí. Hypotetický budoucí premiér za ODS bude z politického hlediska v Evropské radě izolován. Zatímco britskému premiérovi něco takového může být celkem jedno (neboť jeho vliv je nepominutelný sám o sobě bez ohledu na politické vazby), u premiéra České republiky to je zbytečné – ba přímo trestuhodné – plýtvání politickým potenciálem.
Jedna nejnovější perlička na konec. Rodící se euroskeptická frakce má namále, sotva vznikla. Podle blogu (většinou dobře informovaného) bruselského zpravodaje francouzského listu Libération již ODS nemůže počítat s finským europoslancem Hannu Takkulou, který prý nakonec zůstane ve své původní frakci (ALDE). Frakce se tak dostává na dolní hranici potřebného počtu zastoupených zemí (musí mít alespň 25 členů ze 7 členských zemí). Minimálně jeden poslanec přitom do této frakce zrovna nezapadá a je v ní, zdá se, jen z vnitropolitických důvodů: Lajos Bokros z Maďarského demokratického fóra.
Na druhou stranu cesta zpět do EPP by byla hodně bolestná, lze tedy očekávat, že ODS a její spojenci udělají vše, aby novou frakci udrželi. Jen se možná budeme divit, jakou podivnou figuru toto spojenectví ještě naverbuje. Třeba někoho z Bossiho Ligy severu?
