Desáté výročí teroristických útoků na New York a Washington je dobré se zamyslet nad tím co se za deset let změnilo i u nás v České republice a Evropě. Krátce po 11 září se většina lidí kolem Islámských nadací a stoupenců islamistů mezi muslimy lekla a začala se chovat zbaběle a hrát si na umírněné. Osobně to na svou kůži zažil jeden můj známy, který v roce 2001 kritizoval Izrael a zaměřil se na něj jeden český novinář.
Výročí 11 září a Česká republika
Desáté výročí teroristických útoků na New York a Washington je dobré se zamyslet nad tím co se za deset let změnilo i u nás v České republice a Evropě. Krátce po 11 září se většina lidí kolem Islámských nadací a stoupenců islamistů mezi muslimy lekla a začala se chovat zbaběle a hrát si na umírněné. Osobně to na svou kůži zažil jeden můj známy, který v roce 2011 kritizoval Izrael a zaměřil se na něj jeden český novinář.
Tehdy byl můj známy v kontaktu s Vladimírem Sáňkou, Muneebem Alrawim a dalšími muslimy, ti se ale po 11 září od něj distancovali, nechtěli mu v jeho těžké situaci pomoci a řekli, že s ním nechtějí nic mít. Rád bych zdůraznil, že můj známy nikdy nepodporoval terorismus jako tito pánové, prostě jen nesouhlasil s politikou Izraelské vlády proti Palestincům. A po zkušenosti s našimi islamisty vystřízlivěl a uznal svůj omyl v podpoře islamismu.
Jenže pár let po 11 září pánům Sáňkovi, Alrawimu, Samerovi Sehadehovi a dalším odtrnulo a najednou se na veřejnosti nebojí vyjadřovat podporu teroristickým organizacím Hamás, Hizballáh, sebevražedným atentátům, odporu k sekularismu a nenávisti vůči Evropě a USA. Jaké z toho plyne ponaučení?
Mně osobně poučilo 12 let s těmito lidmi, že jim nemohu věřit ani slovo. Když dostanou strach jsou schopni prodat i svou matku, ale jak jim odtrne a získají pocit bezpečí jsou schopni podpořit jakýkoliv satanský výmysl.
Ano, je smutné, že si nikdo při výročí deseti let nevšiml toho, že islamistům v Evropě odtrnulo a nebojí se znovu a ještě tvrději hovořit o tom, že muslimové jsou ve válce s (údajným) západním kolonialismem a okupaci, a že povinnosti pravověrných muslimů je zrušit všude kde se dostanou k moci demokratickou sekulární společnost a nastolit právo šaria a islamisitický režim.
Můžeme se potom divit tomu, že stále více Evropanů má z muslimů strach? Vždyť stejné myšlenky, jen jinými slovy, říkají evropští extremisté a fašisté. Jenže na rozdíl od islamistů Sáňkova či Alrawiho střihu jsou považováni a prezentováni jako extremisté, kdežto islamisté jako umírnění.
V posledních letech jsem si i například všiml toho, že se stále více politiků, novinářů, orientalistů a islamologů snaží vyhnout označení problému mezi muslimy a tak problémy zamlčují a bagatelizují. Čtete-li knihy, noviny apod. údajně zkoumající historii muslimů v ČR, nenarazíte na žádné znepokojující informace a podklady o slovech, názorech a textech některých problémových muslimů či knih. Naopak čteme pouze o tom, jak je každý kritik islamismu xenofobem a nenávistníkem kdyby to byl muslim.
Ano, kritizovat islamisty je dnes považováno za ideový zločin. Můžete poukazovat na xenofobii Bátory, idiotii názoru Hájka, ale ne kritizovat ty co se prezentují jako vůdcové českých muslimů.
Nemám rád xenofoby, rasismus a nenávist, ale také nemám rád když ve snaze nenaštvat partičku islamistů z nějaké Islámské nadace jsou mezi lidmi vyvolávané nálady proti všem muslimům. Nemusíme s islámem souhlasit, ale musíme vždy rozlišovat mezi muslimy a islámem a rozhodně nepodlehnout nenávisti těch co nenávidí svobodnou a demokratickou společnost.
Proto jsme se rozhodl zpracovat základní informace o vývoji české muslimské komunity a profily jednotlivých islamistů do malé knižní podoby. Kniha pod názvem „Islám a Islamismus v České republice“ vychází v druhé polovině měsíce září a rozhodně z ni nebudou nadšení jak islamisté a jejich stoupenci, tak někteří čeští politici a pracovníci BIS.
Tehdy byl můj známy v kontaktu s Vladimírem Sáňkou, Muneebem Alrawim a dalšími muslimy, ti se ale po 11 září od něj distancovali, nechtěli mu v jeho těžké situaci pomoci a řekli, že s ním nechtějí nic mít. Rád bych zdůraznil, že můj známy nikdy nepodporoval terorismus jako tito pánové, prostě jen nesouhlasil s politikou Izraelské vlády proti Palestincům. A po zkušenosti s našimi islamisty vystřízlivěl a uznal svůj omyl v podpoře islamismu.
Jenže pár let po 11 září pánům Sáňkovi, Alrawimu, Samerovi Sehadehovi a dalším odtrnulo a najednou se na veřejnosti nebojí vyjadřovat podporu teroristickým organizacím Hamás, Hizballáh, sebevražedným atentátům, odporu k sekularismu a nenávisti vůči Evropě a USA. Jaké z toho plyne ponaučení?
Mně osobně poučilo 12 let s těmito lidmi, že jim nemohu věřit ani slovo. Když dostanou strach jsou schopni prodat i svou matku, ale jak jim odtrne a získají pocit bezpečí jsou schopni podpořit jakýkoliv satanský výmysl.
Ano, je smutné, že si nikdo při výročí deseti let nevšiml toho, že islamistům v Evropě odtrnulo a nebojí se znovu a ještě tvrději hovořit o tom, že muslimové jsou ve válce s (údajným) západním kolonialismem a okupaci, a že povinnosti pravověrných muslimů je zrušit všude kde se dostanou k moci demokratickou sekulární společnost a nastolit právo šaria a islamisitický režim.
Můžeme se potom divit tomu, že stále více Evropanů má z muslimů strach? Vždyť stejné myšlenky, jen jinými slovy, říkají evropští extremisté a fašisté. Jenže na rozdíl od islamistů Sáňkova či Alrawiho střihu jsou považováni a prezentováni jako extremisté, kdežto islamisté jako umírnění.
V posledních letech jsem si i například všiml toho, že se stále více politiků, novinářů, orientalistů a islamologů snaží vyhnout označení problému mezi muslimy a tak problémy zamlčují a bagatelizují. Čtete-li knihy, noviny apod. údajně zkoumající historii muslimů v ČR, nenarazíte na žádné znepokojující informace a podklady o slovech, názorech a textech některých problémových muslimů či knih. Naopak čteme pouze o tom, jak je každý kritik islamismu xenofobem a nenávistníkem kdyby to byl muslim.
Ano, kritizovat islamisty je dnes považováno za ideový zločin. Můžete poukazovat na xenofobii Bátory, idiotii názoru Hájka, ale ne kritizovat ty co se prezentují jako vůdcové českých muslimů.
Nemám rád xenofoby, rasismus a nenávist, ale také nemám rád když ve snaze nenaštvat partičku islamistů z nějaké Islámské nadace jsou mezi lidmi vyvolávané nálady proti všem muslimům. Nemusíme s islámem souhlasit, ale musíme vždy rozlišovat mezi muslimy a islámem a rozhodně nepodlehnout nenávisti těch co nenávidí svobodnou a demokratickou společnost.
Proto jsme se rozhodl zpracovat základní informace o vývoji české muslimské komunity a profily jednotlivých islamistů do malé knižní podoby. Kniha pod názvem „Islám a Islamismus v České republice“ vychází v druhé polovině měsíce září a rozhodně z ni nebudou nadšení jak islamisté a jejich stoupenci, tak někteří čeští politici a pracovníci BIS.
Podrobnosti zde.
