V těchto dnech si někteří z nás připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tak jako Kristus vstal z mrtvých, vstávají z mrtvých mnozí hříšnici, kteří se vzdávají hříchu a navracejí se k Boží lásce.
Ten kdo zná základní texty křesťanství a porovná je se základním textem islámu, vidí, ať již to přizná nebo ne, základní rozdíl mezi osobou Boha Ježíšova a Alláha Mohamedova. Já jsem již o některých těchto rozdílech psal dříve, ale dnes vidím jako potřebu připomenout si základní příkaz Ježíše, příkaz který v islámu nenalezneme ani v pohanských kulturách: „Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.“ (Lukáš 6:35) Střet mezi tímto Ježíšovým zákonem a některými pasážemi starého zákona vedl část pozdějších křesťanů k příklonům ke gnostikům, kteří charakterizovali Boha Ježíše jako jiného než Boha Židů. Tito lidé nepochopili, že Ježíš je vrcholem Božího záměru s lidstvem. Vrcholem, který měl ukázat míru boží lásky k lidstvu, když Bůh zemřel v lidské podobě, aby smazal lidské hříchy a dal lidstvu naději spásy po smrti. Naplnění Ježíšova zákona v lásce k těm co nám ubližují, co jsou našimi nepřáteli nebo co konají zlo je velmi těžké. Vždyť pro mnohé z nás je těžké mít lásku jen k těm co nám nijak neubližují, jenž jen patří do společenství jimž pohrdáme. Jak tedy máme zvládnout lásku k těm co nám ubližují? A právě v tom je podstata celé proměny člověka-hříšníka v člověka božího. Ježíš sám říká, že ti co dokáží naplnit tento jeho zákon „budou syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.“ (Lukáš 6-35) Ano, ideál křesťanského dokonalého člověka je vysoce morální, vyčnívající nad každodennosti tohoto světa. Pro muslimy není problém dosáhnout svého ideálu. Jejich ideálem je člověk, který zabíjel druhé lidi, přepadával své nepřátele a užíval si požitku tohoto světa. Svůj život „legitimizoval“ Alláhovým zákonem a těm kdož ho následuji nestanovil jako vstup do Alláhovy přízně vysoké morální standarty, ale podřízení se Alláhovým zákonům a nepřemyšlení o jejich podstatě a skutečné morálnosti. Byť ne všechny Alláhovy zákony jsou nelidské nebo nemorální, je mezi nimi dost takových, které Ježíš viděl již ve své době mezi lidmi a označil je za zákony ďábla. Právě proto nejspíše mnohé naše spoluobčany islám přitahuje více než křesťanství. Bohužel mnohé z těchto zákonu vidíme i v dnešní pohanské době. Rasova, třídní a mezi-náboženská nenávist. Neúcta k lidskému životu, svobodě či rodičům. Honba za nemorálním ziskem a touha po bohatství a moci na úkor práv druhých, to vše zde bylo dříve a je to zde i dnes. Křesťané by s tím měli bojovat a ne tomu podlehnout. Zmrtvýchvstání Ježíše by mělo být pro nás věřící inspirací k tomu, abychom se nebáli bojovat se silami zla. Ať již jde o boj s nenávisti vůči Romům, Židům, náboženskou nenávisti nebo třídní nenávisti. Měli bychom naše ateistické spoluobčany, bloudící křesťany a celou společnost vést k tomu, aby odhodili lhostejnost a nezájem a uvědomili si, že tak jako dnes umírají a trpí křesťané, ateisté a další v muslimských zemích pod nadvládou komunistických režimů, mohou jednou i zde lide opět trpět a to ještě možná za našeho života. A to vše díky nezájmu a lhostejnosti. Ježíš přemohl smrt, ukázal marnost lidského pachtění za moci, slávou a bohatstvím a ukázal cestu k věčnému životu. A to je pravý význam velikonoc a života pro nás křesťany. Doporučuji také tento článek: Je na světě řada míst, kde křesťanství prochází křížovou cestou http://zpravy.idnes.cz/je-na-svete-rada-mist-kde-krestanstvi-prochazi-krizovou-cestou-pvb-/kavarna.aspx?c=A120406_143807_kavarna_chu
