Z komentáře Teodora Marjanoviče (DNES 13 července 2010) k teroristickým útokům v Ugandě mi je osobně velice smutno. Jeho komentář ukazuje, že i po staletích náboženského, národnostního a dalších terorismu se někteří lidé nepoučili a stále uvažuji v schématech, která nejen nenabízí řešení problému, ale naopak vyhovují původcům dnešního terorismu.
Válka s Terorismem (a muslimy) podle Teodora Marjanoviče
Z komentáře Teodora Marjanoviče (DNES 13 července 2010) k teroristickým útokům v Ugandě mi je osobně velice smutno. Jeho komentář ukazuje, že i po staletích náboženského, národnostního a dalších terorismu se někteří lidé nepoučili a stále uvažuji v schématech, která nejen nenabízí řešení problému, ale naopak vyhovují původcům dnešního terorismu.
Problematickým je již samo užiti slova terorismus, přesněji evidentního používání tohoto označení převážně jen u násilných činů spáchaných muslimy, kdežto u jiných osob media a politici většinou hovoří o zločinech. Je třeba také poukázat na skutečnost, že terorismus je sám o sobě nezávislou ideologii hlásající právo užiti teroru pro dosaženi nějakého cíle, dle potřeby se zahalující do hávu náboženského nebo politického přesvědčení.
Podle pana Marjanoviče se americký prezident Obama mýlí, když kromě metod fyzického odporu proti radikálům, se soustřeďuje na ideologicky veden boj. Podle pana Marjanoviče jsou problémem všeho dnešního násilí pouze radikální muslimové, a to bez prohlednuti k částečné odpovědnosti bezohledného prosazováni zájmu západních vlád. Pan Marjanovič jak si ale opomíná to, že kroky mnoha západních zemí a jejich politiků poskytují radikálům alibi a ženou jim nové „ovečky“. Jak jinak hodnotit například francouzský zákon o zákazu nošení zahalené tváře (pouze) u muslimských žen?
Pokud by propagátorům uvedeného zákona opravdu šlo o boj proti radikálům. Nezdůrazňovali by tolik, že jej jejich zákon zaměřen výhradně na muslimské ženy, ale zdůraznili by, že základní zákonnou podmínkou ve svobodné společnosti je umožnit bezproblémovou vizuální identifikaci každé osoby, tedy nejen muslimky. Také by do budováni strategie boje proti radikálům přizvali i muslimy.
Ze záměrného zdůrazňováni zákazu burky ve Francii, minaretu ve Švýcarsku apod. mi vyznívá tak často v Evropě praktikovaný styl řešeni všech problému formou příkazu, zákazu a hlavně pokusem o státem vnucované opatření platné, ale většinou pouze pro nějakou menšinu. V tomto směru má mnoho stoupenců proti-muslimských restrikcí blízko ke komunismu a fašizmu.
Radikální muslimové sice navenek reaguji na restrikce vlnou nevole, ale ve skutečnosti jsou nadšeni z toho, že chováni a vystupováni mnoha evropských politiků hlásajících novodobý antisemitismus v hávu „svaté války“ proti radikálnímu islámu posiluje odcizení evropských muslimů a vytváří živnou půdu pro radikalismus.
Je nepochybné, že prezident Obama a jeho administrativa mají velice odlišný pohled na řešení aktuální problematiky radikalizace muslimů než má většina evropských politiků a nejspíše i pan Marjanovič. Není jistě bez zajímavosti, že na globální americké koncepci boje s radikalismem se podílejí experti jak z řad demokratů, tak i republikánu. Když americká vláda prosazuje přestat s používáním náboženských a zevšeobecňujících termínu klade tak základ pro skutečnou výstavbu aliance civilizací v boji proti zhoubné ideologii terorismu. Je to její vstřícný krok směrem k umírněným muslimům.
Muslimové na celém světě si totiž stále velice dobře pamatují jak „civilizovaní“ Evropané ve jménu civilizace, demokracie a křesťanství masakrovali muslimské obyvatele Afriky a Asie, ale pro většinu Evropanu jsou to dnes pouze muslimové kteří jsou vinni terorismem a jen u nich jsou teroristé.
Jsem přesvědčen, že plánovaná politika současné americké administrativy pomůže ve formováni svobodné muslimské společnosti a je mi pouze velice smutno, že je to pouze vláda USA kdo se snaží reálně vykořenit podhoubí radikalismu a vytvořit alianci náboženství proti hrozbě ideologie terorismu a to i za cenu ztráty obliby, zatímco většina našich evropských politiků a novinářů na této problematice získává body u stoupenců xenofobie a náboženské nesnášenlivosti. Kterou mnohdy sami (ne)vědomě podporují a propagují.
Lukáš Lhoťan, šéfredaktor Libertas NProblematickým je již samo užiti slova terorismus, přesněji evidentního používání tohoto označení převážně jen u násilných činů spáchaných muslimy, kdežto u jiných osob media a politici většinou hovoří o zločinech. Je třeba také poukázat na skutečnost, že terorismus je sám o sobě nezávislou ideologii hlásající právo užiti teroru pro dosaženi nějakého cíle, dle potřeby se zahalující do hávu náboženského nebo politického přesvědčení.
Podle pana Marjanoviče se americký prezident Obama mýlí, když kromě metod fyzického odporu proti radikálům, se soustřeďuje na ideologicky veden boj. Podle pana Marjanoviče jsou problémem všeho dnešního násilí pouze radikální muslimové, a to bez prohlednuti k částečné odpovědnosti bezohledného prosazováni zájmu západních vlád. Pan Marjanovič jak si ale opomíná to, že kroky mnoha západních zemí a jejich politiků poskytují radikálům alibi a ženou jim nové „ovečky“. Jak jinak hodnotit například francouzský zákon o zákazu nošení zahalené tváře (pouze) u muslimských žen?
Pokud by propagátorům uvedeného zákona opravdu šlo o boj proti radikálům. Nezdůrazňovali by tolik, že jej jejich zákon zaměřen výhradně na muslimské ženy, ale zdůraznili by, že základní zákonnou podmínkou ve svobodné společnosti je umožnit bezproblémovou vizuální identifikaci každé osoby, tedy nejen muslimky. Také by do budováni strategie boje proti radikálům přizvali i muslimy.
Ze záměrného zdůrazňováni zákazu burky ve Francii, minaretu ve Švýcarsku apod. mi vyznívá tak často v Evropě praktikovaný styl řešeni všech problému formou příkazu, zákazu a hlavně pokusem o státem vnucované opatření platné, ale většinou pouze pro nějakou menšinu. V tomto směru má mnoho stoupenců proti-muslimských restrikcí blízko ke komunismu a fašizmu.
Radikální muslimové sice navenek reaguji na restrikce vlnou nevole, ale ve skutečnosti jsou nadšeni z toho, že chováni a vystupováni mnoha evropských politiků hlásajících novodobý antisemitismus v hávu „svaté války“ proti radikálnímu islámu posiluje odcizení evropských muslimů a vytváří živnou půdu pro radikalismus.
Je nepochybné, že prezident Obama a jeho administrativa mají velice odlišný pohled na řešení aktuální problematiky radikalizace muslimů než má většina evropských politiků a nejspíše i pan Marjanovič. Není jistě bez zajímavosti, že na globální americké koncepci boje s radikalismem se podílejí experti jak z řad demokratů, tak i republikánu. Když americká vláda prosazuje přestat s používáním náboženských a zevšeobecňujících termínu klade tak základ pro skutečnou výstavbu aliance civilizací v boji proti zhoubné ideologii terorismu. Je to její vstřícný krok směrem k umírněným muslimům.
Muslimové na celém světě si totiž stále velice dobře pamatují jak „civilizovaní“ Evropané ve jménu civilizace, demokracie a křesťanství masakrovali muslimské obyvatele Afriky a Asie, ale pro většinu Evropanu jsou to dnes pouze muslimové kteří jsou vinni terorismem a jen u nich jsou teroristé.
Jsem přesvědčen, že plánovaná politika současné americké administrativy pomůže ve formováni svobodné muslimské společnosti a je mi pouze velice smutno, že je to pouze vláda USA kdo se snaží reálně vykořenit podhoubí radikalismu a vytvořit alianci náboženství proti hrozbě ideologie terorismu a to i za cenu ztráty obliby, zatímco většina našich evropských politiků a novinářů na této problematice získává body u stoupenců xenofobie a náboženské nesnášenlivosti. Kterou mnohdy sami (ne)vědomě podporují a propagují.
Lukáš Lhoťan, šéfredaktor Libertas News
