Poslední měsíce se výraznou tváří hnutí Islám v České republice nechceme, stává doposud neúspěšná politička Jana Volfová. Volfová teď vystupuje s tak protimuslimskou rétorikou, že by se za ni možná styděl i Geert Wilders nebo Marine Le Pen. Přitom to není tak dávno, co Volfová hájila kandidaturu muslimského kandidáta za její blog, i to, že jej sponzorovali muslimové.
Ti, co můj blog sledují dlouhodobě, tuší, o čem hovořím. Jde o kauzu ve své době předního českého konvertity k islámu Libora Matouše, který kandidoval za stranu, v jejímž vedení tehdy stála i Jana Volfová.
Tehdy na to, že pan Libor Matouš je nejen kandidátem strany Jany Volfové, ale i praktikujícím předním muslimem z brněnské mešity poprvé upozornila exmuslimka Pavlína Bitarová. Pan Matouš to vše popřel a tvrdil, že jde o lži. Tehdy se jej vehementně zastala i Jana Volfová.
Když jsem zveřejnil důkazy o tom, že kandidát strany Jany Volfové lže a je aktivní mezi muslimy, tak mi bylo vyhrožováno soudem a pan Matouš opravdu podal žalobu na to, že muslim nikdy nebyl. Soudu jsem předložil důkazy, že muslimem byl a on žalobu stáhl. Podrobnosti v blogu zde.
O kauze psal i jeden z bývalých adminů IvČRN zde.
Jana Volfová tehdy v brněnském deníku Rovnost na otázku, co říká na přítomnost muslima na kandidátce její strany, řekla:
„Libora znám osobně, znám i jeho skvělou ženu a vím, že se rozhodně jako muslim nechová. Ano obchodoval s touto komunitou, ale to přece dělají všichni. To, co o něm píše pan Lhoťan, sám bývalý muslim, je k smíchu. Pan Lhoťan se teď staví jako veliký křesťan, ale víte, já jsem praktikující katolička, byla jsem ve víře vychována, chodila jsem na náboženství v době, kdy to bylo velmi zle vnímáno, a právě proto si troufnu říci, že pan Lhoťan prostě nemůže být skutečný křesťan, vždyť ten lidi miluje a odpouští. Ne fananticky nenávidí a mstí se komukoliv a za cokoliv. Prostě víra je láska k lidem alepoň tak jí vnímám já.“
Osobně mi je jedno, že paní Volfová si hraje na soudce a znalce lidské duše. Spíše mě zaráží to, že dokud zde byla šance na zvolení Matouše do zastupitelstva Brna a muslimové dávali peníze na volební kampaň, tak se za jejich člověka bila jako lev. Ale teď jí svitla šance na antiislámské scéně, tak se zase bije jako lev proti muslimům.
Jenže Libora Matouše nezvolili a muslimské prameny vyschly. A tak je dnes Jana Volfová ve vedení Islám v České republice nechceme a dělá přesně to, z čeho obviňovala mne – fanaticky nenávidí muslimy a šíří o nich i totální nesmysly, jen aby se v budoucnu asi dostala zpět k politickému korýtku. Postoj současného vedení IvČRN k Janě Volfové komentovat nebudu, oni vědí mnohem více podrobností o tom, jak to s Liborem Matoušem bylo a pokud jim politik s chováním Jany Volfové nevadí, tak je to jejich problém.
Tedy by mě osobně by zajímalo, jak před antiislamisty Jana Volfová obhájila to, že dříve sice vystupovala protimuslimsky, ale zároveň měla muslima a vlastně i muslimské peníze ve straně? Copak je tak „nerozumná“, že si Pavlinou Bitarovou a mnou zveřejněné informace, zvukové záznamy a fotografie neověřila?
Na druhou stranu se jistě muselo něco pohnout v jejím křesťanském srdci, když dnes veřejně hlásá nenávist vůči muslimům a bubnuje proti nim ….
ČSSD se Jany Volfové zbavila z volební listiny s tímto důvodem:
V březnu 2004 totiž předsednictvo ČSSD Volfovou vyškrtlo z kandidátky listiny na Vysočině, oficiálně pro podezření z finančních nesrovnalostí na střední škole, kde působila jako ředitelka.
iDnes.cz o celé kauze psaly v těchto článcích:
Ve škole se ztrácely milionyPodivné hospodaření exposlankyně
Jana Volfová podporuje i aktivity Přátel Ruska v ČR. Například vystoupila na jejich shromáždění před Pražským hradem, podrobnosti zde.
Ukázka přepisu dotazu a odpovědi Jany Volfové pro Brněnský deník z 17. října 2013
Volební videoklip Jany Volfové proti islámu, tedy jejími slovy „víra je láska k lidem“.
A zde jsme všichni pěkně pohromadě, Matouš, Alrawi, Bader a já. Matouš, číslo dvě strany Jany Volfové v Brně, Alrawi hlavní kontakt Saúdů v ČR, Bader hlavní kontakt Kuvajťanů a já, český infiltrátor mezi nimi na Matoušově svatbě.
