Francie započala s bombardováním Libye, již se nejedná pouze o bezletovou zónu a je také možné, že nám politici v souvislosti s tím lžou. Dnes jsem slyšel v ČT24 tvrzení, že se bez rezoluce OSN, západní armády nebudou podílet na pozemních operacích. Z vojenské teorie je zřejmé, že pro přesné a jisté letecké bombardováni je naopak potřeba pozemních naváděčů.
Otazníky kolem bombardováni Libye
Francie započala s bombardováním Libye, již se nejedná pouze o bezletovou zónu a je také možné, že nám politici v souvislosti s tím lžou. Dnes jsem slyšel v ČT24 tvrzení, že se bez rezoluce OSN, západní armády nebudou podílet na pozemních operacích. Z vojenské teorie je zřejmé, že pro přesné a jisté letecké bombardováni je naopak potřeba pozemních naváděčů.
A zde je kámen úrazu. Buď musejí mít vojáci přímé spojení s libyjskými povstalci, kteří jim musí v aktuálním čase předávat informace, nebo naopak musí být na zemi přítomné naváděcí jednotky západních armád. Takováto jednotka je sice určena k navádění letecké podpory, ale zároveň se logicky může dostat do bojového kontaktu s jednotlivými stranami, a v nejhorším případě i padnout do zajetí.
Jak ukazují zkušenosti západních armád s válkou v Iráku a Afganistanů, je přesná lokalizace a identifikace cílů, pouze z leteckých a špionážních dat bez aktuální pozemní identifikace, prakticky nemožná a může zabít více civilistů než samotný konflikt na zemi.
Buď jak buď, je zřejmé, že se minimálně Francie, dostala do vojenského konfliktu s režimem Kadáfiho. A také bych se nedivil, kdyby se rozhodl Kadáfi pokusit v odvetě udeřit v Evropě. Stejně tak je, v případě účasti naváděcích jednotek, reálna možnost padnuti do zajetí a případné kontakty s povstalci, se mohou otočit proti Francii. Během celého konfliktu v Libyi se totiž referovalo o oboustranné brutalitě všech stran konfliktu. Co budeme my v Evropě dělat pokud se prokáže, že se naše vojenské jednotky spolčily s bezohlednými vrahy?
Podle mne zásah proti Libyi vyvolává více rizik a otázek než jich řeší. Ale bude také potřeba počkat na přesnější informace z místa konfliktu.
A zde je kámen úrazu. Buď musejí mít vojáci přímé spojení s libyjskými povstalci, kteří jim musí v aktuálním čase předávat informace, nebo naopak musí být na zemi přítomné naváděcí jednotky západních armád. Takováto jednotka je sice určena k navádění letecké podpory, ale zároveň se logicky může dostat do bojového kontaktu s jednotlivými stranami, a v nejhorším případě i padnout do zajetí.
Jak ukazují zkušenosti západních armád s válkou v Iráku a Afganistanů, je přesná lokalizace a identifikace cílů, pouze z leteckých a špionážních dat bez aktuální pozemní identifikace, prakticky nemožná a může zabít více civilistů než samotný konflikt na zemi.
Buď jak buď, je zřejmé, že se minimálně Francie, dostala do vojenského konfliktu s režimem Kadáfiho. A také bych se nedivil, kdyby se rozhodl Kadáfi pokusit v odvetě udeřit v Evropě. Stejně tak je, v případě účasti naváděcích jednotek, reálna možnost padnuti do zajetí a případné kontakty s povstalci, se mohou otočit proti Francii. Během celého konfliktu v Libyi se totiž referovalo o oboustranné brutalitě všech stran konfliktu. Co budeme my v Evropě dělat pokud se prokáže, že se naše vojenské jednotky spolčily s bezohlednými vrahy?
Podle mne zásah proti Libyi vyvolává více rizik a otázek než jich řeší. Ale bude také potřeba počkat na přesnější informace z místa konfliktu.
