Sociálně a levicově orientovaní lidé stále věří v absolutnost multikulturalismu, obdobně i lidé pravicově zaměření věří v absolutní selháni multikulturalismu, jaká je tedy realita? Podstatou problému je, že si lidé pod termínem multikulturalismus představují různé věci, které jsou navzájem v rozporu. A hlavně multiukulturalismus je aplikován jako vše lék nejen na problém soužití s odlišnými etniky (Němci, Romové, Poláci apod.), ale i náboženstvími (islám).
Sociálně a levicově orientovaní lidé stále věří v absolutnost multikulturalismu, obdobně i lidé pravicově zaměření věří v absolutní selháni multikulturalismu, jaká je tedy realita? Podstatou problému je, že si lidé pod termínem multikulturalismus představují různé věci, které jsou navzájem v rozporu. A hlavně multiukulturalismus je aplikován jako vše lék nejen na problém soužití s odlišnými etniky (Němci, Romové, Poláci apod.), ale i náboženstvími (islám).
Multikulturalismus byl původně navržen po druhé světové válce na řešení EVROPSKÝCH problému mezi etniky žijícími v Evropě a mající společné kulturní kořeny. Multikulturalismus se jako termín v Evropě poprvé objevil v 50. letech 20. století ve Švýcarsku, kde vyjadřoval politicky jednotný národ, který je ale kulturně rozdílný. Šlo tedy původně o koncept evropský pro evropské problémy, kdy žily vedle sebe různé kulturně odlišné etnika, ale vnitřně sdílející blízkou kulturní hodnotu skrze křesťanství. Dokud byl koncept multikulturalismu založen na tomto pojetí byl úspěšný, jenže …
Jenže od 60 let 20 století se v Evropě rozšířil názor, že jde multikulturalismus aplikovat i na mimoevropské kultury a náboženství, neboť levicově orientovaní sociologové a religionisté začali hlásat „svatou pravdu“ o tom, že jsou si všechny interpretace náboženství rovny. Je to absolutní nesmysl. Tvrzení, že v USA to přece funguje je nepochopením amerického procesu integrace přistěhovalců. Ti si sice na povrchni dojen nechávají znaky své kultury náboženství (oblečení, jídlo, jazyk), ale ve skutečnosti dochází uvnitř jejich společnosti k „amerikanizaci“ jejich pojetí společnosti, náboženství apod.
Jenže v Evropě se to příliš nezdůrazňuje nebo snad ani nechápe, a tak věří mnozí levicoví sociologové a nekritičtí zastánci multikulturalismu, že lze vytvořit „lepší“ Evropu a společnost tím, že se dovolí v Evropě budováni komunit různých skupin obyvatelstva s navzájem odlišným pojetím společnosti, práva apod. A nehovořím zde o Romech, Vietnamcích apod. ale o ….
Ano, správně. Multikulturalismus může fungovat při řešení problému s integraci Romu a menšin s částečné odlišným pojetím kultury, ale společnými hodnotami v rovině morální, společenské, náboženské, ale velký problém je integrace komunity, jejíž zástupci prosazuji návrat muslimských komunit k chápáni společnosti, práva a lidských práv pohledem polokočovných periferii civilizovaného světa ze sedmého století.
Otázkou je jestli v systému parlamentní demokracie s čtyřletým volebním obdobím a kultem maximalizace zisku s „přehlednutím“ odpovědnosti k budoucím generacím je vůbec šance na změnu negativního vývoje ve společnosti, nebo naopak vše směřuje k nějaké podobě budoucí občanské války mezi různými náboženskými společnostmi, neboť kromě lidí s růžovými brýlemi, jen pokrytec může tvrdit, že křesťanství (či na křesťanství postavena společnost) mohou bez problému koexistovat s pojetím náboženství islámu ze sedmého století. Kdy byl islám budován jako ideologické ospravedlnění arabského imperialismu. Jenže politická korektnost a strach nebýt označen za rasistu, xenofoba a islamofoba vede k mlčení a přenechává prostor do budoucna diktátorům, až rozladění obyčejní lidé budou mít dost nelogického praktikováni multikulturalismu …
Ono se vlastně ani moc nedivím, že pravicově orientovaní lidé mnohdy podléhají konspirací o programově levici řízené islamizaci Evropy jako snahy vybudovat silné zázemí pro socialisty a oslabení populace podporující pravici.
Nakonec by tato konspirace vysvětlovala i skutečnost proč levice a socdem obětují muslimské liberály a reformátory ve prospěch dobrého vztahu s ortodoxními, konzervativními muslimy, kteří dnes stále silněji ovládají muslimské komunity v Evropě a Arabském světě …
Multikulturalismus byl původně navržen po druhé světové válce na řešení EVROPSKÝCH problému mezi etniky žijícími v Evropě a mající společné kulturní kořeny. Multikulturalismus se jako termín v Evropě poprvé objevil v 50. letech 20. století ve Švýcarsku, kde vyjadřoval politicky jednotný národ, který je ale kulturně rozdílný. Šlo tedy původně o koncept evropský pro evropské problémy, kdy žily vedle sebe různé kulturně odlišné etnika, ale vnitřně sdílející blízkou kulturní hodnotu skrze křesťanství. Dokud byl koncept multikulturalismu založen na tomto pojetí byl úspěšný, jenže …
Jenže od 60 let 20 století se v Evropě rozšířil názor, že jde multikulturalismus aplikovat i na mimoevropské kultury a náboženství, neboť levicově orientovaní sociologové a religionisté začali hlásat „svatou pravdu“ o tom, že jsou si všechny interpretace náboženství rovny. Je to absolutní nesmysl. Tvrzení, že v USA to přece funguje je nepochopením amerického procesu integrace přistěhovalců. Ti si sice na povrchni dojen nechávají znaky své kultury, náboženství (oblečení, jídlo, jazyk), ale ve skutečnosti dochází uvnitř jejich společnosti k „amerikanizaci“ jejich pojetí společnosti, náboženství apod.
Jenže v Evropě se to příliš nezdůrazňuje nebo snad ani nechápe, a tak věří mnozí levicoví sociologové a nekritičtí zastánci multikulturalismu, že lze vytvořit „lepší“ Evropu a společnost tím, že se dovolí v Evropě budováni komunit různých skupin obyvatelstva s navzájem odlišným pojetím společnosti, práva apod. A nehovořím zde o Romech, Vietnamcích apod. ale o ….
Ano, správně. Multikulturalismus může fungovat při řešení problému s integraci Romu a menšin s částečné odlišným pojetím kultury, ale společnými hodnotami v rovině morální, společenské, náboženské, ale velký problém je integrace komunity, jejíž zástupci prosazuji návrat muslimských komunit k chápáni společnosti, práva a lidských práv pohledem polokočovných periferii civilizovaného světa ze sedmého století.
Otázkou je jestli v systému parlamentní demokracie s čtyřletým volebním obdobím a kultem maximalizace zisku s „přehlednutím“ odpovědnosti k budoucím generacím je vůbec šance na změnu negativního vývoje ve společnosti, nebo naopak vše směřuje k nějaké podobě budoucí občanské války mezi různými náboženskými společnostmi, neboť kromě lidí s růžovými brýlemi, jen pokrytec může tvrdit, že křesťanství (či na křesťanství postavena společnost) mohou bez problému koexistovat s pojetím islámu ze sedmého století. Kdy byl islám budován jako ideologické ospravedlnění arabského imperialismu. Jenže politická korektnost a strach nebýt označen za rasistu, xenofoba a islamofoba vede k mlčení a přenechává prostor do budoucna diktátorům, až rozladění obyčejní lidé budou mít dost nelogického praktikováni multikulturalismu …
Ono se vlastně ani moc nedivím, že pravicově orientovaní lidé mnohdy podléhají konspirací o programově levici řízené islamizaci Evropy jako snahy vybudovat silné zázemí pro socialisty a oslabení populace podporující pravici.
Nakonec by tato konspirace vysvětlovala i skutečnost proč levice a socdem obětují muslimské liberály a reformátory ve prospěch dobrého vztahu s ortodoxními, konzervativními muslimy, kteří dnes stále silněji ovládají muslimské komunity v Evropě a Arabském světě …
