V Mnichově proběhla bezpečnostní konference předních představitelů Evropy. Byl mezi nimi i český premiér Nečas. Narozdíl od mých přátel si nemyslím, že premiér Nečas přeháněl, když prohlásil „současnou destabilizaci regionu, který bezprostředně sousedí s Evropou, regionu, který má dosah i na surovinové zdroje, ale i regionu, který z dlouhodobého hlediska byl po desítky let zdrojem bezpečnostních rizik, musíme samozřejmě sledovat s velkou pozorností.“
Situace v Egyptě je dlouhodobě problematická a způsobilo ji mnoho faktorů. Projev Petra Nečase, ale doplňoval o mnoho důležitější projev britského premiéra Camerona, který otevřeně hovořil o selháni státního multikulturalismu a potřebě silnější národní identity.
Skutečnost, že již většina evropských politiků přiznala vážnou krizi v soužití s muslimskou menšinou, a postupný kolaps arabských totalitních režimů nedává moc naději na klidná příští léta. Nejde jen o hrozbu přeliti radikalismu z arabských oblastí do evropského prostoru a zdejších chudinských čtvrtí tvořených převážně muslimy, ale nejen jimi, ale jde i o hrozbu stoupající radikalizace a vlivu islamistů.
Tito tvoří sice jen kolem 3 procent skutečného stavu muslimské komunity, ale jejich radikalismus a schopnost dostat pod svou kontrolu umírněné muslimy je vážnější hrozbou než blížící se konec ropné éry. Problém integrace muslimských menšin, ale nevychází z problému náboženství. Vychází ze snah kulturního imperialismu, kdy se část radikálních vyznávačů snaží jiné kultuře vnutit svou kulturní a sociální strukturu založenou na kulturně cizích tradicích dané společnosti.
Skutečnost, že unikátní schopnost části evropské společnosti synkretizovat pozitivní vlivy jiných kultur činí z Evropy společenství osob vyznávajících různá náboženství a kultury, ale spojuje je jejich oddanost univerzalitě demokracie, lidských práv a humanismu a to je trnem v oku jak islamistům, tak i islamofobům, kteří by radši viděli totální kulturní a náboženskou válku.
Cameron i Nečas tedy mají pravdu, otázkou je jak na zjištěné nedostatky zareagujeme my. Budeme se chovat v duchu evoluce a postoupíme kupředu v evoluci společnosti, nebo se po vzoru fanatiku budeme snažit na budoucnost roubovat minulost a její již neplatná řešení?
