Bývalý člen KDU-ČSL David Macek ve svém prohlášení nepřímo uvedl, že jedním z důvodu jeho odchodu je kritika členské základy KDU-ČSL vůči jeho sbližování s brněnskou mešitou, respektive šéfem českých islamistů Alrawim.
Již několik dní hýbe jihomoravskou komunální politikou kauza odchodu krajského zastupitele Davida Macka z KDU-ČSL.
David Macek doslovně ve svém prohlášení píše, že „nedokázal jsem ve straně v poslední době získat podporu - a čelil naopak sílící kritice a izolaci - v řadě konkrétních případů: Navštívil jsem muslimy v brněnské mešitě a ocenil, že veřejně odsoudili lednové atentáty na Charlie Hebdo … Veřejně jsem odsoudil letní útok na brněnskou mešitu.“
Osobně mne toto tvrzení Davida Macka dost zarazilo. Protože pochybuji, že by většina, nebo byť jen jedna malá část, jihomoravských lidovců odmítala odsoudit útok na brněnskou mešitu nebo ocenit, že muslimové odsuzují násilí ve Francii. Zkontaktoval jsem se s několika jihomoravskými lidovci a zeptal se jich na tato obvinění, všichni mi řekli, že to je nesmysl.
Naopak zdůraznili, že David Macek oznámil odchod ze strany pár hodin poté, co mu odmítli dát jihomoravští lidovci nominaci do blížících se krajských voleb. Jenže tu nominaci mu odmítli dát ne kvůli jeho názorům na uprchlíky nebo kamaradičkování s šéfem brněnské mešity Alrawim, ale kvůli jeho nespolehlivému chování, kdy neví, co mají od něj čekat. Například jej nominovali do voleb europoslance a on těsně před volbami rezignoval.
Je ovšem pravda, že mezi lidovci sílila kritika Davida Macka, ale ne kvůli snaze vést s muslimy dialog, ale kvůli tomu s jakými muslimy se začal kamarádit. Tedy přesněji řečeno, některým lidovcům začalo vadit, že David Macek začíná spolupracovat a kamarádit se s českými islamisty a šiřiteli radikálního islámu (podrobnosti zde). A toto jeho chování je víc než překvapivé.
Zde zveřejňuji video z roku 2009, kde David Macek odmítá stavbu další mešity v Brně a ptá se, jestli zde opravdu chceme islámské hodnoty?
Naopak na počátku tohoto roku mu již islámské hodnoty v Brně nevadí. V tomto článku se dovídáme, že „Navstivil jsem dnes po patecnich modlitbach bratry muslimy v brnenske mesite. Podekoval jsem jim za odsouzeni parizskeho nasili, shodli jsme se, ze prisel cas nase kontakty zintenzivnit. Pochutnal jsem si na vybornem caji a datlich Emotikona smile, seznamil se s Muneebovymi syny a pozval ho na oplatku na nasi brnenskou katolickou Skolu komunity (kterou jiz v minulosti navstivil).“ Zdroj citace a více podrobností zde.
V tomto videu David Macek veřejně rozebírá svou manželskou krizi a rozvod, pak hovoří o tom, že by se rád ucházel o nominaci na prezidenta České republiky:
O napojení šéfa brněnské mešity na radikální islám a jeho kontroverzní názory jsem zveřejnil důkazy v knihách Islám a islamismus v České republice, Ježíš Kristus a islám, Eurabia – mýtus nebo realita budoucnosti? A těchto důkazu je víc než dost a pan David Macek o nich určitě ví, protože jsem mu osobně kdysi předal své knihy s těmito informacemi.
Co je tedy skutečnou motivací Davida Macka v jeho odchodu z KDU-ČSL a vstřícnému postoji vůči českým islamistům? Na to nechť si odpoví každý sám ….
Mezi další body jeho prohlášení dominuje kritika KDU-ČSL za údajně málo vstřícný postoj k Sudetským Němcům, NATO a EU.
Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v reakci na veřejné projevy Davida Macka napsal, že „Pavel Bělobrádek ,pokud někdo pri odchodu pospini stranu a její vedení, pak to je nefér. Pokud někdo napíše jako důvody neco, co objektivně neni pravda, pak jediný vysvetlitelny důvod je osobni zhrzenost. Jinak si to vysvětlit neumím. Možná se pletu. Davida jsem mel za nadeji strany a za Čunka i Svobody jsem ho volil. Ale jeho důvody k odchodu považuji za nepravdivé a zastupne, neumím si to vysvětlit nez jako osobní zhrzenost,kde si stranu vzal jako rukojmí. Připomíná mi to odchody jiných clenu, kdy si zdůvodňovali svůj odchod. … Pavel Bělobrádek David Macek ty ale v tom svém prohlášení nejmenujes, ze všech děláš antievropany a nepratele uprchliku. To mi vadí. Paušalizuješ a nasazujes straně psi hlavu. Touto logikou jsi mel vystoupit, kdyz ministr strany, již jsi byl mpr. podpořil hazard.“
Abych nebyl islamofily a přáteli davida macksa obviněn z vtrháváni z kontextu, tak níže uvidám celé jeho prohlášení:
David Macek napsal:
Ukončil jsem po téměř 19 letech členství v KDU-ČSL. Bylo to pro mě dost náročné rozhodnutí… K důvodům a souvislostem jsem uvedl:
„Přistupuji k tomuto kroku, abych svým jednáním a svými postoji dále nepoškozoval jednotný obraz lidové strany. Věřím, že pro stranu i mé veřejné působení bude vhodnější, když po zbytek volebního období 2012-2016 rozšířím počet nezávislých členů Klubu (jihomoravských) krajských zastupitelů KDU-ČSL.
Hlavními důvody mého rozhodnutí jsou fakticky rozdílné postoje ve dvou oblastech, které považuji za „strany téže mince“:
1) Česko jako spolehlivý partner v hlavním proudu evropské integrace a NATO, jasná západní orientace naší země.
2) Aktivní budování přátelských vztahů s lidmi jiných kultur a vyznání, včetně nekompromisního hájení jejich důstojnosti a práv, zvláště pokud jde o pomoc lidem vyhnaným a prchajícím.
Nedokázal jsem ve straně v poslední době získat podporu - a čelil naopak sílící kritice a izolaci - v řadě konkrétních případů:
*Demonstroval jsem s červenou kartou proti destruktivní politice prezidenta Miloše Zemana (namísto jeho přijetí se vší parádou během loňské návštěvy Jihomoravského kraje).
*Navštívil jsem muslimy v brněnské mešitě a ocenil, že veřejně odsoudili lednové atentáty na Charlie Hebdo.
*Přijal jsem pozvání na jarní Sudetoněmecké dny v Augsburgu a vyjádřil přání, aby své setkání uspořádali během příštích let v Brně.
*Veřejně jsem odsoudil letní útok na brněnskou mešitu.
*Začal jsem v září s dobrovolnickou pomocí uprchlíkům na nádražích a uspořádal následně veřejnou debatu se 400 účastníky „Kdo jsou a odkud přicházejí uprchlíci“, která vyzněla jako motivační setkání pro nové dobrovolníky.
*Veřejně kritizuji různé formy manipulace, vyvolávání a přiživování strachu ze strany politiků napříč spektrem ve vztahu k uprchlíkům a různým menšinám.
*Podporuji společnou evropskou pomoc uprchlíkům včetně tzv. „kvót“; vadí mi populistická politika „proti všem“ vedená snahou zalíbit se domácímu publiku, podsouvání nesmyslů našim klíčovým spojencům v EU (zvlášť předsedkyni sesterské CDU Angele Merkel, jejíž gesta a kroky považuji za příkladné).
Dobře vím, že se jedná o aktivity, které mají zatím jen menšinovou podporu české veřejnosti, vedení a zřejmě i voličské základny KDU-ČSL. Bohužel jsem tak narušoval disciplínu a jednotu, které obecně považuji ve stranické politice za vysoké hodnoty.
Zápas o křesťanskou, tedy lidsky přívětivou tvář Evropy dnes nicméně podle mého názoru nespočívá ve snaze uzavírat hranice a srdce před lidmi odlišnými a/nebo lidmi v nouzi; znamená především přátelskou otevřenost, sebevědomý dialog, odvahu k nezištné pomoci. Lpění na liteře předpisů tváří v tvář bezprecedentní humanitární situaci statisíců bližních, sympatie pro politiku Orbána, Fica či Putina, návrat k mentalitě křižáckých tažení spojený s používáním vojenského slovníku (invaze, bránit „dobyté“ území, oprávněný strach) – to vše s lítostí považuji za absurdní chybu, sebepoškozující přístup a promarněnou šanci.
Bolestně postrádám masivní podporu KDU-ČSL a celé vlády stovkám obětavých českých dobrovolníků u nás i na Balkánské cestě – podporu politickou, věcnou i osobní. Nadšení i organizace dobrovolníků jsou obdivuhodné a přináší Česku uznání světových médií i mezinárodní komunity. Ovšem s nastupující zimou: státe prosím jednej! (srv. Europe please act!, www.europeact.eu)
Ukončuji členství v KDU-ČSL také proto, že se s přáteli chystám jako nestraník věnovat zásadním výzvám dnešní doby ve veřejném prostoru a na mezinárodní úrovni ještě intenzivněji než dosud. Podporuji naše přináležení k hlavnímu proudu evropské integrace, interkulturní a mezináboženský dialog, aktivní začleňování imigrantů, úzkou spolupráci s našimi odvěkými krajany, sudetskými Němci. To všechno považuji za nezbytné předpoklady pro dlouhodobý rozvoj českých a moravských regionů. Nechci pro příště do těchto svých občanských aktivit „přímo zatahovat stranu“ - jak mi mnozí opakovaně vyčítali.
Nedávno jsem se dozvěděl, že okresní výbor Brno-město se v tajném hlasování rozhodl jednoznačně nepodpořit moji kandidaturu do krajských voleb v příštím roce. V letech 2010 a 2012 jsem sice přes nevýhodnou pozici na krajské kandidátce získal pro KDU-ČSL druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů, tentokrát už ale vůli straníků respektuji a za KDU-ČSL nekandiduji. (Paradoxně bych přitom rád v krajských volbách 2016 z čelního místa přispěl ke změně atmosféry v kraji i na úřadě podobně, jako se to daří „koalici smíření“ ve městě Brně. Přirozeně bych tak po 12 letech v zastupitelstvu zúročil nabyté zkušenosti, jistý mezinárodní přehled a silnou motivaci vést Moravu k lepšímu.)
Do KDU-ČSL mě před skoro 19 lety přivedla touha uplatňovat v politice křesťanské sociální učení. K nejzajímavějším příkladům dobré praxe v této oblasti patří tzv. „lombardský model vládnutí“, ordo-liberální přístup postavený na subsidiaritě, který v posledních dvaceti letech katapultoval italskou Lombardii mezi pět nejrozvinutějších regionů Evropy. Zkušenost ukazuje, že tento úspěšný styl politiky si velmi ráda osvojí i jiná středová či pravicová formace, zdaleka nejen křesťanská demokracie… Tím spíš si na tuto inspiraci dovoluji - po našem jarním setkání s jejími hlavními protagonisty během Expo Milano 2015 - ještě jednou upozornit.
Závěrem bych rád Tvým prostřednictvím poděkoval stovkám a tisícům vzácných lidí, s nimiž jsem se za dvě desetiletí svého působení v KDU-ČSL setkal. Se zvláštní vděčností vzpomínám na brněnský lidovecký Klub komunálních politiků, který pro mě byl na přelomu milénia zásadním místem politické formace. Také díky němu jsem se pak mezi léty 2006-2010 mohl dvakrát jako celostátní místopředseda s plnou vervou podílet na zápasu o charakter KDU-ČSL. Byl to boj mnohdy bolestný a neúspěšný (např. podpora Jana Švejnara proti Václavu Klausovi doprovázená křivými obviněními, pokus zabránit Miroslavu Kalouskovi v rozšíření hazardu a následná „Tříkrálová výzva“ aj.), tím víc si ovšem vážím toho, že jsem ho směl vést.
Přeji KDU-ČSL odvahu, otevřenost a úspěch.
Děkuji za pochopení a těším se na další spolupráci.“
David Macek s šéfem českých muslimů a islamistů Alrawim
