Akce ramadán po Česku je příkladem úpadku odpůrců islámu v České republice. A je to také labutí píseň dříve jednoho z nejviditelnějších islamofobu v České republice – Martina Konvičky.
Přesně takto charakterizuje akci Ramadán po Česku Apolena Rychlíková v článku „Vzestup a pád Martina Konvičky“ na webu A2larm. Akci Ramadán po Česku nechci hodnotit co do obsahu, protože chápu motivy organizátorů, ale nejsem s nimi v souladu se zvoleným způsobem průběhu akce. Jenže co čekat od lidí, kteří nejsou profesionálními provokatéry, jako příslušníci mnoha českých neziskovek? Naopak bych spíše ocenil, že přes provokativní charakter akce vše proběhlo v klidu a pořádku a nemuseli být ani nasazeni těžkooděnci české policie, což je rozdíl oproti aktivitám levicových extremistů!
Spíše bych se zamyslel nad dvěma důležitými body …
Nahota a provokování před mešitou je nepřijatelné, tak nám to tvrdí multikulturalisté a morální inkvizice představitelů proislámského appeasementu.
Jak mne upozornil jeden diskutující, tak mnohem oplzlejší a provokativnější nahota se rok co rok odehrává při pochodu podporovatelů homosexuální politiky v Praze na Prague (gay) Pride , kdy pochod prochází kolem kostelů, ale to prostě najednou nevadí. Ono provokovat křesťany je v multikulturní české společnosti povoleno, ale bída jestli někdo provede něco mnohem slabšího muslimům. To je hned znak netolerance a islamofobie …
Nehodlám hodnotit akci Ramadán po Česku, ale spíše se zamyslet nad možným postojem představitelů českých muslimů k celé akci a nad tím, proč jim ta akce vlastně spíše může vyhovovat.
1. Spousta lidí, kteří jsou proti islámu, ale je jim cizí provokativní a urážlivý styl, si po této akci definitivně mohou zařadit Martina Konvičku a spol. do skupiny lidí s kterými nechtějí nic mít a nechtějí být spojování s takovýmto stylem odporu proti islámu. To se bude hlavně týkat lidí s jistou intelektuální úrovní, židů a křesťanů.
2. Muslimové potřebují mediální vzrušení kolem odporu proti islámu, které prezentuje odpor proti islámu negativně a extremisticky, aby veřejnost zapomněla a projevy extremismu v českých mešitách. Toto zapomenutí vyhovuje i multikulturalistům. Proto i akce Ramadán po Česku je v tomto ohledu výhodná pro české islamisty, protože její mediální prezentace je prezentace shromáždění skupinky extremistů s vulgárním stylem, kteří (dle českých medií) přišli před mešitu vulgárně provokovat, urážet muslimy a ubližovat jim tak. Kdo si pak vzpomene na to, že právě táto mešita byla místem hlásáni nenávisti k nevěřícím a židům? (Podrobnosti zde.)
3. Muslimové se rádi prezentují jako oběti zvůle a urážek druhých. Bývalý muslim Alí Síná to popisuje ve své knize „Jak porozumět Mohamedovi a muslimům“ kde píše:
Mohamed se choval násilnicky a urážlivě, ale jakmile ho někdo chytil za oděv, začal se Abú Bakr dovolávat soucitu. Plakal a dělal ze sebe oběť ... Muslimům připadá v pořádku ostouzet myšlenky, které jiní považují za svaté, ale jakmile je jim oplaceno stejnou mincí, uchylují se k násilí. (Jak porozumět Mohamedovi a muslimům, česky 2014.)
A já si myslím, že akci Ramadán po Česku právě v tomto smyslu využijí i čeští islamisté. Budou se nejspíše v muslimském světě prezentovat jako ti, co zde trpí od zlých a netolerantních Čechů a budou možná muslimské organizace a věřící prosit o další finanční podporu na islámské aktivity a šíření islámu zde u nás. Zároveň budou zde v ČR možná používat tuto akci k očerňováni a diskreditaci odpůrců islámu při jednáních s politiky, úředníky a na českých školách a to vše možná i s přímou podporou českých neziskových organizací propagujících multikulturalismus …
Až budoucnost ukáže jestli jsem měl pravdu a má varování se naplnila, ale v jedné věci s Rychlíkovou souhlasím. Martin Konvička je dnes již dávno na sestupné dráze své politické kariéry a vytvořil kolem sebe sice jednotnou, ale malou skupinku lidí, která se stává pro spoustu lidí nepřijatelnou a nebudou ji podporovat ani volit, byť jsou proti islámu. Naopak ve snaze odlišit se od Konvičky a jeho vulgárního pojetí odporu proti islámu se mnozí lidé mohou emotivně distancovat od antiislámu a nepodporovat ho. Vlastně se tak stane to, co se hodí českým islamistům a multikulturalistům, Konvička může škodit více českým odpůrcům islámu než samotnému islámu ...
Jsem přesvědčen, že nepotřebujeme tolik lidí jako je Martin Konvička, kteří jsou sice zábavní, ale nedokáži sjednotit různorodé skupiny obyvatel, ale potřebujeme skutečně demokratický smyšlející revolucionáře. Jak o tom píše Alí Síná:
Zatímco se zcestné, politicky korektní hlasy pokoušejí hájit neobhajitelné, ukazují muslimové pravou tvář islámu. Jsou vždy připraveni pronásledovat, zastrašovat a zavraždit kohokoli, kdo jim stojí v cestě nebo znevažuje jejich náboženství. K porážce islámu potřebujeme uvědomělou veřejnost. Politiky lze vyměnit a s nimi i vládní programy. Bude-li veřejnost protestovat dostatečně hlasitě, někdo už se postará, aby byl její hlas vyslyšen. Dlužíme to našim dětem. Je naší zodpovědností zajistit, aby vyrůstaly v bezpečném a svobodném světě. George Orwell napsal: „Říkat pravdu v době všeobecného klamu je revoluční čin.“ Potřebujeme revolucionáře. (Jak porozumět Mohamedovi a muslimům, česky 2014.)
