Jaký je Bůh? Tato otázka mně provází celý můj dosavadní život. Dívám-li se na křesťanství a islám, musím říci, že v obou duchovních hnutích vidím dobré i zlé lidi. Jakou teologii boha vlastně ale šíří muslimové a křesťané?
Je Alláh plný nenávisti a Bůh dobrý?
Jaký je Bůh? Tato otázka mně provází celý můj dosavadní život. Dívám-li se na křesťanství a islám, musím říci, že v obou duchovních hnutích vidím dobré i zlé lidi. Jakou teologii boha vlastně ale šíří muslimové a křesťané?
V 90 letech 20 století jsem poznal tehdejší muslimskou komunitou a byli to úplně jiní lidé, než ti kteří ji „vládnou“ a reprezentují dnes. V tehdejší době to byli lidé, kteří nejen tvrdili, že Bůh je dobrý, spása naleží všem – věřícím i nevěřícím jen když konají dobro, odmítali násilí a teologii podřízení se. V jejich kázáních byl Alláh božstvem milosrdenství ke všem bez ohledu na to, jestli jej uctívají nebo ne a hlavně celková koncepce Alláha v pojetí tehdejších muslimů byla spíše koncepci křesťanského Boha lásky jen bez víry v božskost Ježíše.
Byl to asi jeden z důvodů, proč tehdejší muslimská komunita přitahovala tolik vzdělaných, intelektuálně zaměřených a hlavně v Boha věřících lidí. Jenže po 11 září se vše začalo měnit nejen uvnitř, ale i směrem ven. Díky stále větší závislosti muslimských komunit v Česku na podpoře z Arabských zemí (hlavně Saudské Arábie) se začala měnit i teologie Boha. Již to nebyl Alláh milující všechny svá stvoření, ale Alláh tyranie, který miluje jen ty kdož se podřídí jako otroci jemu a samozřejmě jeho zástupcům na zemi.
A tak se začala šířit z českých mešit a islámských nadací koncepce Al Wala Wal Bara (to že Alláh nenávidí nevěřící v islám a miluje věřící a proto i muslimové musejí nenávidět nevěřící a milovat věřící). Jaký to má dopad na myšlení praktikujících muslimů netřeba dodávat. Obdobně se začaly šířit i další myšlenky radikálního islámu, jako například víra v to, že je povoleno lhát a přetvařovat se na české veřejnosti pokud to získá něco dobrého pro islám.
A tak jsem byl mnohokrát svědkem situací, které mně dosti šokovaly. Například když mi jeden člen vedení Pražské židovské obce řekl, že se pravidelně setkává s Vladimírem Sáňkou a spolupracují spolu. Řekl jsem mu a to Vám nevadí, že pan Sáňka podporuje antisemitské aktivity některých muslimů (viz. Zpráva pražské židovské obce o antisemitismu a Svazu muslimských studentů), odmítá existenci státu Izrael apod.? A on mi odpověděl, ale to on u nás neříká! Naopak tvrdí, že uznává existenci Izraele a Palestina ho nezajímá … jak jinak to nazvat, než praktikováni pokrytectví?
Včera večer jsem hovořil s jedním ze svých křesťanských přátel z domova a ten mi řekl zajímavou myšlenku. Pokud muslimové tvrdí, že Alláh přikázal milovat věřící v Alláha a nenávidět nevěřící v Alláha, jak mohou tvrdit, že Ježíš a Mohamed uctívali stejného Boha, když Ježíš řekl:
„Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“
Hovořili jsme na to téma dlouho a shodli jsme se, že buďto muslimové špatně vykládají korán a výroky Mohameda na téma nenávisti k nevěřícím v Alláha jsou podvrh, nebo Bůh Ježíše a Alláh nejsou jeden a ten samý Bůh …
Dočítám právě knihu o díle velkého arabského teologa Izáka Syrského, který řekl:
„Bylo by úplně odporné a nejvýš rouhavé myslet si, že v Bohu je nenávist nebo zášť, a to ani vůči démonským bytostem.“ … „Chová stejnou lásku k nám i ke svatým andělům. Hříšníky miluje stejně jako spravedlivé.: Podle Izáka Syrského nejsou cílem božího káráni a trestů pomsta za to jak člověk žil na zemi, ale snaha ho vychovávat k lepšímu.
Je jen na muslimech jestli budou uznávat teologii šířenou islamisty a wahabovci o Alláhovi nenávisti, a popírat tak sounáležitost Mohameda s Ježíšem, nebo jestli dokážou vykročit zpět k návratu k Alláhovi lásky.
V 90 letech 20 století jsem poznal tehdejší muslimskou komunitou a byli to úplně jiní lidé, než ti kteří ji „vládnou“ a reprezentují dnes. V tehdejší době to byli lidé, kteří nejen tvrdili, že Bůh je dobrý, spása naleží všem – věřícím i nevěřícím jen když konají dobro, odmítali násilí a teologii podřízení se. V jejich kázáních byl Alláh božstvem milosrdenství ke všem bez ohledu na to, jestli jej uctívají nebo ne a hlavně celková koncepce Alláha v pojetí tehdejších muslimů byla spíše koncepci křesťanského Boha lásky jen bez víry v božskost Ježíše.
Byl to asi jeden z důvodů, proč tehdejší muslimská komunita přitahovala tolik vzdělaných, intelektuálně zaměřených a hlavně v Boha věřících lidí. Jenže po 11 září se vše začalo měnit nejen uvnitř, ale i směrem ven. Díky stále větší závislosti muslimských komunit v Česku na podpoře z Arabských zemí (hlavně Saudské Arábie) se začala měnit i teologie Boha. Již to nebyl Alláh milující všechny svá stvoření, ale Alláh tyranie, který miluje jen ty kdož se podřídí jako otroci jemu a samozřejmě jeho zástupcům na zemi.
A tak se začala šířit z českých mešit a islámských nadací koncepce Al Wala Wal Bara (to že Alláh nenávidí nevěřící v islám a miluje věřící a proto i muslimové musejí nenávidět nevěřící a milovat věřící). Jaký to má dopad na myšlení praktikujících muslimů netřeba dodávat. Obdobně se začaly šířit i další myšlenky radikálního islámu, jako například víra v to, že je povoleno lhát a přetvařovat se na české veřejnosti pokud to získá něco dobrého pro islám.
A tak jsem byl mnohokrát svědkem situací, které mně dosti šokovaly. Například když mi jeden člen vedení Pražské židovské obce řekl, že se pravidelně setkává s Vladimírem Sáňkou a spolupracují spolu. Řekl jsem mu a to Vám nevadí, že pan Sáňka podporuje antisemitské aktivity některých muslimů (viz. Zpráva pražské židovské obce o antisemitismu a Svazu muslimských studentů), odmítá existenci státu Izrael apod.? A on mi odpověděl, ale to on u nás neříká! Naopak tvrdí, že uznává existenci Izraele a Palestina ho nezajímá … jak jinak to nazvat, než praktikováni pokrytectví?
Včera večer jsem hovořil s jedním ze svých křesťanských přátel z domova a ten mi řekl zajímavou myšlenku. Pokud muslimové tvrdí, že Alláh přikázal milovat věřící v Alláha a nenávidět nevěřící v Alláha, jak mohou tvrdit, že Ježíš a Mohamed uctívali stejného Boha, když Ježíš řekl:
„Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. ... Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.“
Hovořili jsme na to téma dlouho a shodli jsme se, že buďto muslimové špatně vykládají korán a výroky Mohameda na téma nenávisti k nevěřícím v Alláha jsou podvrh, nebo Bůh Ježíše a Alláh nejsou jeden a ten samý Bůh …
Dočítám právě knihu o díle velkého arabského teologa Izáka Syrského, který řekl:
„Bylo by úplně odporné a nejvýš rouhavé myslet si, že v Bohu je nenávist nebo zášť, a to ani vůči démonským bytostem.“ … „Chová stejnou lásku k nám i ke svatým andělům. Hříšníky miluje stejně jako spravedlivé.“ Podle Izáka Syrského nejsou cílem božího káráni a trestů pomsta za to jak člověk žil na zemi, ale snaha ho vychovávat k lepšímu.
Je jen na muslimech jestli budou uznávat teologii šířenou islamisty a wahabovci o Alláhovi nenávisti, a popírat tak sounáležitost Mohameda s Ježíšem, nebo jestli dokážou vykročit zpět k návratu k Alláhovi lásky.
Více o lásce k věřícím a nenávisti k nevěřícímv Alláha zde.
Bůh je těžko postřehnutelný. Ale ne zlomyslný a nenávistný.
