Diskutujme veřejně: Čechy, Morava a muslimský svět

Již mnoho lot se věnuji problematice islámu, islamizace a budoucího vývoje. V rámci realizace jednoho z grantů na toto téma, jsem byl pozván na 24 dubna k moderování diskuze: „EVROPSKÉ VIZE A MUSLIMSKÝ SVĚT – CESTY K USMÍŘENÍ?“

 


VEŘEJNÁ DISKUZE: „EVROPA A MUSLIMSKÝ SVĚT – CESTY K USMÍŘENÍ?“
Již mnoho lot se věnuji problematice islámu, islamizace a budoucího vývoje. V rámci realizace jednoho z grantů na toto téma, jsem byl pozván na 24 dubna k moderování diskuze: „EVROPSKÉ VIZE A MUSLIMSKÝ SVĚT – CESTY K USMÍŘENÍ?“
Diskuzi v Olomouci pořádají, Eurocentra Olomouc, Brno a Zlín ve spoluprácí s Centrem pro integraci cizinců v Olomouckém kraji a za podpory Velvyslanectví Spojených státu amerických v Praze.
Byť neočekávám, že se budu během diskuze osobně vyjadřovat a radši ponechám prostor panelistům, přesto vidím celou diskuzi jako užitečnou a potřebnou. Tématem je totiž zásadní otázka pro budoucnost jak vnitřního pořádku a stability České republiky a Evropské unie, tak i zahraničně-politické téma.
Posledních několik desetiletí je Evropa svědkem prudké proměny etnického a náboženského složení svého obyvatelstva a nic nenasvědčuje tomu, že by tyto změny neměly pokračovat nebo se ještě více urychlit. Mnozí odborníci tomu v soukromí, ze strachu z politické korektnosti, říkají nové stěhováni národů a jejich soukromé prognózy jsou velmi odlišné od oficiální veřejné linie o „světlých zítřcích“.
Pro nás obyvatele malé zemičky ve střední Evropě, která ještě k tomu žila 40 let v izolaci a má odlišný jazyk od okolních zemích, kde dochází právě k nejzávažnějším problémům s touto proměnou populace, se může vše jevit jako vzdálené, nás se netýkající a hlavně vždyť u nás nejsou prakticky žádni muslimové a větší sociologicky   kulturně odlišné komunity, může namítnout někdo.
Jenže má smysl čekat na to, až se možné problémy objeví? Příklad Rakouska, Německa, Itálie, Francie, Velké Britanie apod. ukazuje, že v demokratických režimech je třeba předcházet a minimalizovat jejich negativní dopad. Pokud se totiž bude čekat až na to jestli nastanou dochází k bezvýchodné situaci. A tak v západoevropských zemích mezi desítkami milionu muslimů a sociologicky odlišných etnik, mnohdy již s občanstvím, žiji miliony lidí, kteří se nechtějí přizpůsobit, ale naopak změnit okolní (zatím) většinovou společnost k obrazu svému a demokracii využít pouze jako výtah k moci, který bude poté zrušen. A jak tomu dnes má západní Evropa čelit? V demokratických podmínkách velmi těžko, masové deportace, perzekuce apod. jsou přece nepřijatelné …
V našem tématu se bude diskutovat o jedné specifické komunitě – muslimech. U této komunity je problém specifický, nebo´t o tom jestli bude či nebude problémová nerozhoduje počet muslimův  dané zemi (lokalitě), ale to jakým směrem islámu jsou orientováni a ovlivňováni.
Přesně tak o tom hovořili spisovatelé z muslimského světa před pár dny v Praze. A světe div se, dospěli úplně k stejnému závěru jako já. Buď se bude islám reformovat doopravdy uvnitř sebe sama a převáži liberální a neortodoxní proudy, nebo bude problém. Podrobnosti zde.
http://www.literarni.cz/rubriky/aktualni/clanky/kam-smeruje-islam_9084.html
Osobně jsem tedy zvědav nejen na výsledek naši panelové diskuze, ale i na celkový projekt diskuzí k tématu menšin a integrace cizinců v ČR, které budeme v následujících měsících pořádat po malých městech a vesnicích v České republice.
Na olomoucké diskuzi bude v úvodu, také promítnut nový film o českých muslimech a o tom, co Čechy přivádí k islámu a jak se cítí a adaptuje na život v Česku muslimů z kulturně odlišné země.
Podrobnosti k diskuzi v Olomouci zde.
P.S.
Pravidelní čtenáři mého blogu vědí, že se vyjadřuji dosti skepticky k možnosti integrace ortodoxních muslimů do České společnosti a reformace islámu jako takového. Přesto bychom měli v duchu správných evropských  i křesťanských tradic rozlišovat mezi kritikou ideologie (islámu) a jednotlivými věřícími (muslimy) neboť ne každý muslim je špatný člověk a potencionální terorista.  Ale tento laskavý vztah k slušným muslimům, by nám neměl zamezit v otevřené diskuzi k problémům v soužití s Evropě a křesťanství, tak odlišnému náboženskému, společenskému a politickému systému jako je původní ortodoxní islám.

Diskuzi v Olomouci pořádají, Eurocentra Olomouc, Brno a Zlín ve spoluprácí s Centrem pro integraci cizinců v Olomouckém kraji a za podpory Velvyslanectví Spojených státu amerických v Praze.

Byť neočekávám, že se budu během diskuze osobně vyjadřovat a radši ponechám prostor panelistům, přesto vidím celou diskuzi jako užitečnou a potřebnou. Tématem je totiž zásadní otázka pro budoucnost jak vnitřního pořádku a stability České republiky a Evropské unie, tak i zahraničně-politické téma.

Posledních několik desetiletí je Evropa svědkem prudké proměny etnického a náboženského složení svého obyvatelstva a nic nenasvědčuje tomu, že by tyto změny neměly pokračovat nebo se ještě více urychlit. Mnozí odborníci tomu v soukromí, ze strachu z politické korektnosti, říkají nové stěhováni národů a jejich soukromé prognózy jsou velmi odlišné od oficiální veřejné linie o „světlých zítřcích“.

Pro nás obyvatele malé zemičky ve střední Evropě, která ještě k tomu žila 40 let v izolaci a má odlišný jazyk od okolních zemích, kde dochází právě k nejzávažnějším problémům s touto proměnou populace, se může vše jevit jako vzdálené, nás se netýkající a hlavně vždyť u nás nejsou prakticky žádni muslimové a větší sociologicky   kulturně odlišné komunity, může namítnout někdo.

Jenže má smysl čekat na to, až se možné problémy objeví? Příklad Rakouska, Německa, Itálie, Francie, Velké Britanie apod. ukazuje, že v demokratických režimech je třeba předcházet a minimalizovat jejich negativní dopad. Pokud se totiž bude čekat až na to jestli nastanou dochází k bezvýchodné situaci. A tak v západoevropských zemích mezi desítkami milionu muslimů a sociologicky odlišných etnik, mnohdy již s občanstvím, žiji miliony lidí, kteří se nechtějí přizpůsobit, ale naopak změnit okolní (zatím) většinovou společnost k obrazu svému a demokracii využít pouze jako výtah k moci, který bude poté zrušen. A jak tomu dnes má západní Evropa čelit? V demokratických podmínkách velmi těžko, masové deportace, perzekuce apod. jsou přece nepřijatelné …

V našem tématu se bude diskutovat o jedné specifické komunitě – muslimech. U této komunity je problém specifický, nebo´t o tom jestli bude či nebude problémová nerozhoduje počet muslimův  dané zemi (lokalitě), ale to jakým směrem islámu jsou orientováni a ovlivňováni.

Přesně tak o tom hovořili spisovatelé z muslimského světa před pár dny v Praze. A světe div se, dospěli úplně k stejnému závěru jako já. Buď se bude islám reformovat doopravdy uvnitř sebe sama a převáži liberální a neortodoxní proudy, nebo bude problém. Podrobnosti zde.

Osobně jsem tedy zvědav nejen na výsledek naši panelové diskuze, ale i na celkový projekt diskuzí k tématu menšin a integrace cizinců v ČR, které budeme v následujících měsících pořádat po malých městech a vesnicích v České republice.

Na olomoucké diskuzi bude v úvodu, také promítnut nový film o českých muslimech a o tom, co Čechy přivádí k islámu a jak se cítí a adaptuje na život v Česku muslimů z kulturně odlišné země.

Podrobnosti k diskuzi v Olomouci zde.

P.S.

Pravidelní čtenáři mého blogu vědí, že se vyjadřuji dosti skepticky k možnosti integrace ortodoxních muslimů do České společnosti a reformace islámu jako takového. Přesto bychom měli v duchu správných evropských  i křesťanských tradic rozlišovat mezi kritikou ideologie (islámu) a jednotlivými věřícími (muslimy) neboť ne každý muslim je špatný člověk a potencionální terorista.  Ale tento laskavý vztah k slušným muslimům, by nám neměl zamezit v otevřené diskuzi k problémům v soužití s Evropě a křesťanství, tak odlišnému náboženskému, společenskému a politickému systému jako je původní ortodoxní islám.

 

 

 

 

 

 

Autor: Lukáš Lhoťan | čtvrtek 19.4.2012 17:14 | karma článku: 10,74 | přečteno: 980x