Před několika dny medii proběhla zpráva o tom, že jsem podal trestní oznámení na vedení Islámské nadace v Praze kvůli dlouholetému porušováni nadačního zákona a nesrovnalostem v účetnictví. Na celé kauza mně nejvíce trápí to, že lidé porušující české zákony se zaštiťují islámskou morálkou a zároveň se chlubí, že spolupracují s českými úřady na boji proti islámskému radikalismu.
Před několika dny medii proběhla zpráva o tom, že jsem podal trestní oznámení na vedení Islámské nadace v Praze kvůli dlouholetému porušováni nadačního zákona a nesrovnalostem v účetnictví. Na celé kauza mně nejvíce trápí to, že lidé porušující české zákony se zaštiťují islámskou morálkou a zároveň se chlubí, že spolupracují s českými úřady na boji proti islámskému radikalismu.
Ďáblova morálka v hávu islámu
Před několika dny medii proběhla zpráva o tom, že jsem podal trestní oznámení na vedení Islámské nadace v Praze kvůli dlouholetému porušováni nadačního zákona a nesrovnalostem v účetnictví. Na celé kauza mně nejvíce trápí to, že lidé porušující české zákony se zaštiťují islámskou morálkou a zároveň se chlubí, že spolupracují s českými úřady na boji proti islámskému radikalismu.
Podle nadačního zákona je každá Nadace povinná odevzdávat v následujícím roce výroční zprávu s finančními podklady o dárcích, příjmech a výdajích. Islámské nadace v Praze odevzdala takovouto zprávu naposledy za rok 2003. Já osobně jsem upozorňoval na toto a další nedodržováni českých zákonů víc jak dva roky, ale jediný kdo byl ochoten s tím něco udělat byl předseda Islámské nadace v Praze Lazhar Mamri, ale kvůli neochotě dalších členů vedení Islámské nadace, včetně Vladimíra Sáňky místopředsedy jediné státem registrované muslimské církve, bylo mé upozorňováni na porušováni zákona ignorováno.
Největší zklamáni z situace v muslimské komunitě mi přináší postoje muslimských duchovních žijících v České republice. Tito lidé by měli byt v předních řadách boje za skutečnou islámskou morálku a ve skutečnosti pouze kážou lidem o morálce, ale mlčí k nemorálnímu chováni představitelů muslimských nadací a obcí.
Když jsem před pár týdny poskytoval rozhovor členovi redakce Parlamentnilisty.cz, který se mně otázal na koncept islámské přetvářky taqijja a když jsem mu odpověděl, řekl mi upřímně: „Já vám mohu i nemusím věřit právě kvůli taqijje. Ano já jsem takovýto pokrytecký koncept přetvářky odmítl, ale jak mají ostatní naši spoluobčané věřit muslimům, když vidí jak řadoví muslimové i muslimští duchovní mlčí k porušováni českých zákonů ve jménu blaha pro islám?
Hovořil jsem před pár dny s jedním arabským muslimem a ten mi řekl, že jeho příbuzný, pracující pro evropskou justici, byl šokován morálkou představitelů Islámských nadací v České republice. Jak sám přiznal, jak nemá v České republice být islamofobie, když Islámské nadace vedou a reprezentují takoví lidé?Před několika dny medii proběhla zpráva o tom, že jsem podal trestní oznámení na vedení Islámské nadace v Praze kvůli dlouholetému porušováni nadačního zákona a nesrovnalostem v účetnictví. Na celé kauza mně nejvíce trápí to, že lidé porušující české zákony se zaštiťují islámskou morálkou a zároveň se chlubí, že spolupracují s českými úřady na boji proti islámskému radikalismu.
Podle nadačního zákona je každá Nadace povinná odevzdávat v následujícím roce výroční zprávu s finančními podklady o dárcích, příjmech a výdajích. Islámské nadace v Praze odevzdala takovouto zprávu naposledy za rok 2003. Já osobně jsem upozorňoval na toto a další nedodržováni českých zákonů víc jak dva roky, ale jediný kdo byl ochoten s tím něco udělat byl předseda Islámské nadace v Praze Lazhar Mamri, ale kvůli neochotě dalších členů vedení Islámské nadace, včetně Vladimíra Sáňky místopředsedy jediné státem registrované muslimské církve, bylo mé upozorňováni na porušováni zákona ignorováno.
Největší zklamáni z situace v muslimské komunitě mi přináší postoje muslimských duchovních žijících v České republice. Tito lidé by měli byt v předních řadách boje za skutečnou islámskou morálku a ve skutečnosti pouze kážou lidem o morálce, ale mlčí k nemorálnímu chováni představitelů muslimských nadací a obcí.
Když jsem před pár týdny poskytoval rozhovor členovi redakce Parlamentnilisty.cz, který se mně otázal na koncept islámské přetvářky taqijja a když jsem mu odpověděl, řekl mi upřímně: „Já vám mohu i nemusím věřit právě kvůli taqijje. Ano já jsem takový to pokrytecký koncept přetvářky odmítl, ale jak mají ostatní naši spoluobčané věřit muslimům, když vidí jak řadoví muslimové i muslimští duchovní mlčí k porušováni českých zákonů ve jménu blaha pro islám?
Hovořil jsem před pár dny s jedním arabským muslimem a ten mi řekl, že jeho příbuzný, pracující pro evropskou justici, byl šokován morálkou představitelů Islámských nadací v České republice. Jak sám přiznal, jak nemá v České republice být silná islamofobie, když muslimské obce vedou a reprezentují takoví lidé?
