Praví muži nezálohují

Uživatelé počítačů se dělí do dvou kategorií. Na ty, kteří zálohují, a na ty, kteří o svá data zatím nepřišli. Praví muži ovšem nezálohují nikdy.

Přijít o cenná data lze velice snadno. Z útrob počítače (konkrétně z jeho pevného disku) se ozvou podivné zvuky a všechno je v tahu. Případně do počítače pronikne nějaká havěť a o data se postará. Úplně nejčastěji je to ale ruka uživatelova, která stiskne klávesu určenou k definitivnímu odstranění dat.

Každého taková zkušenost potká. Každého. A většinou ne jednou. Vyhráno má ten, kdo si svá data ukládá ještě někam jinam. Ideální je to na server umístěný na druhém konci světa (nebo aspoň mimo dosah téže atomové bomby, jaká může zasáhnout hlavní počítač), ale pro naprostou většinu selhání bohatě postačí vypálit si každý den nová data na CD nebo DVD - a čas od času (třeba jednou za měsíc) zazálohovat všechno. Ještě lepší je pořídit si externí disk, data na něj kopírovat a ukládat ho co nejdál od počítače.

Říká se to snadno, ale vím moc dobře, jak těžké je převést to do praxe. Ono je prostě potřeba si tu hubu nabít, a to i víckrát. Někdo se ovšem nepoučí nikdy. Pak mu odejde disk s kompletním účetnictvím přesně v předvečer posledního dne pro odevzdání daňového přiznání.

To se ovšem netýká již zmiňovaných pravých mužů, kteří zásadně nezálohují. Praví muži svá data veřejně zpřístupní a dají o tom všude vědět. Data jim pak zálohují tisíce nebo i miliony uživatelů, a to zcela dobrovolně. Jedním z "pravých mužů" je Linus Torvalds, otec jádra systému Linux. Byl to právě on, kdo se postaral o věhlas této myšlenky. Myšlenky, která umožňuje hodit starosti se zálohováním za hlavu - přestože to je vlastně jen příjemný vedlejší efekt poskytování svobodného softwaru.