Mýtus třetí: Na svobodném sofwaru nejde vydělat

Na první pohled může vypadat nesmyslně, že někdo poskytne svůj program pod svobodnou licencí. Může se zdát, že na tom nemůže nijak vydělat. Jenže ono na tom vydělávat lze, a to hned celou řadou způsobů.

Jakmile získá svobodný program svého prvního uživatele, už se může šířit zcela nekontrolovatelně, bez ohledu na to, jak by si to autor představoval. Z toho může vzniknout představa, že se na takovém programu nedá nijak vydělat, protože ho každý může získat zdarma a pak ho podle libosti používat.

Jenže i na svobodném softwaru se dá vystavět velice úspěšný obchodní model. Tisíce firem po celém světě to tak dělají a dobře na tom vydělávají. Ne vždy se úspěch dostaví, to je jasné, ale v tom není rozdíl oproti jakékoli jiné formě podnikání.

Jak se tedy dá na svobodném softwaru vydělávat? Možností je celá řada. První je samotná distribuce. I když se často říká "svobodný software = zdarma", není to tak úplně pravda. Svobodný software, a to i od cizího autora, lze poskytovat i za peníze. Vtip je v tom, že nový uživatel může učinit naprosto totéž, nebo program poskytovat zdarma. To, za co se platí, totiž není právo používat program, ale jen samotná distribuce. Kdo například nemá (dostatečně rychlé) internetové připojení, rád zaplatí za vypálené DVD se svobodnými programy.

Další možností je tzv. duální licencování. Setkáme se s ním například u oblíbené databáze MySQL nebo u knihoven Qt. Autor poskytne program jednak pod svobodnou licencí, ale současně i pod nějakou komerční. Proč by si někdo kupoval komerční licenci, když může program používat zdarma pod licencí svobodnou? Třeba proto, že s komerční licencí může být spojena záruka, kdežto svobodná licence je bez záruky. Nebo proto, že někdo chce zahrnout svobodný program do svého, nesvobodného, a svobodná licence takového programu (například GNU GPL) to neumožňuje.

Mírnou úpravou tohoto modelu je komerční licencování doplňků. Základ je poskytován jako svobodný program, ale doplňující funkce jen pod komerční licencí. Může to být i tak, že se v režimu svobodné licence uvolňují starší, nebo naopak nejnovější verze programu. V prvním případě se prostě "osvobodí" stará verze třeba po 1 roce (nebo po vydání verze novější), ve druhém se ve svobodném programu zkoušejí nové funkce, které pak po dokonalém odladění skončí v komerčním programu.

Pak je tu možnost poskytování podpory. Svobodný program se šíří tak, jak je, bez pomoci autora při instalaci nebo různých problémech (nebo ta pomoc je, ale z pohledu firemního uživatele nedostatečná). Právě na té podpoře lze vcelku slušně vydělávat. Podobným zdrojem příjmů může být také školení.

Ještě by se našly další cesty, jak vydělávat. Ale možností je prostě hodně a na celosvětovém trhu se v tom točí mnoho miliard dolarů. Je na každém tvůrci, zda se rozhodne jít touto cestou nebo zůstane u běžného komerčního licencování. Každé má své výhody a nevýhody.