Alkohol v krvi, frajeřina, nezapnuté pásy, přeplněné auto. Následky? Tragické. Běžně se tomu říká "diskonehody", stávají se v noci z pátku na sobotu či ze soboty na neděli. Umírá při nich docela dost mladých lidí. Ale to není všechno - jak se ukazuje, alkohol má mnohem větší podíl na úmrtí na silnicích, než se dosud myslelo.
Parta pěti lidí ve věku 16-20 let vyráží na diskotéku nebo jinou zábavu do sousední vesnice, případně o kus dál. Někdo z nich si půjčí od rodičů auto, případně má už své vlastní. Ten někdo má většinou ještě mokrý řidičák. Cesta na zábavu většinou proběhne bez problémů.
Pak to ale začne. "Poď na panáka!" "Nemůžu, řídim." "Dyť to z tebe vyprchá. A policajti tady stejně nebudou." "No tak dobře." Jeden, druhý, třetí panák nebo pivo. Nebo klidně i deset. Občas řidič pije i bez vybízení. Obsah alkoholu v krvi stoupá.
Diskotéka končí. Přichází dva kamarádi. "Hele, vem nás taky. Nemáme vodvoz. Autobus jede až za tři hodiny." Více či méně vykalený řidič souhlasí. Do pětimístného auta se souká sedm lidí, z toho jeden do kufru. Vyjíždí se.
Celá posádka se vesele baví, mává z otevřených oken. "Tak co, kolik z toho křápu vymáčkneš?", ptá se halasně řidiče spolujezdec na pravém předním sedadle. "Dvě kila v pohodě.", odpoví řidič a sešlapuje plynový pedál k podlaze. Motor má s přetíženým autem co dělat, ale z kopce dolů začne rychlost znatelně narůstat.
Dole pod kopcem se ručička blíží k číslu 160. "Tyvoe zatáčka...!!!" stačí ještě zařvat řidič, dupne na brzdu, pneumatiky krátce kvílí a následně se tichou krajinou rozlehne ohlušující rána, následovaná zvukem tříštícího se skla a odletujících plechů. Ten strom tam byl jak na potvoru.
Hrobové ticho. Po pár minutách projíždí okolo náhodný řidič a volá sanitku. Ta je za deset minut na místě, ale její osazenstvo je bez práce. Všichni zemřeli okamžitě. Jedno z těl se válí čtyřicet metrů v poli, další jsou porůznu rozmístěna ve vraku a okolo něj, v první chvíli ani není poznat, kolik lidí tím autem vlastně cestovalo. Trosky auta jsou rozptýleny po širém okolí.
Tohle byla jedna z možných verzí diskonehody. Ne vždy všichni zemřou, někdy naopak umírají i lidé z jiných auta, než ve kterém jela diskotéková parta. Každopádně je takových nehod poměrně dost a následky bývají velmi vážné.
Než to budu nějak komentovat, připomenu ještě jednu věc. Jak se ukazuje, alkohol hraje u smrtelných nehod mnohem významnější roli, než jak to vypadá z policejních statistik. Podle včera zveřejněných informací má celá třetina řidičů zemřelých při nehodách v krvi alkohol. V policejních statistickách prý nefigurují řidiči, kteří zabili jen sami sebe, protože se v těchto případech nedělá soudní pitva a výsledky zdravotní pitvy k policii neputují.
Samozřejmě vyvstávají klíčové otázka: proč tolik řidičů jezdí "pod vlivem" (často pod hodně velkým vlivem) a jak tomu zabránit. Od roku 2006 platí mnohem přísnější represe. Za řízení s alkoholem od 1 promile se dá jít sedět. Pokud je množství menší, udílí se zákaz řízení (jako dřív) a navíc oproti dřívějšku mnohem vyšší pokuty. Odradilo to řidiče od opileckých jízd? Zdá se, že ani trochu. Opilců za volantem možná dokonce přibylo.
Co tedy s tím? U diskonehod je určitým řešením dobrá výchova - aby mládež věděla, že alkohol za volantem je rychlá cesta do hrobu, a že do toho hrobu jde člověk navíc často ve formě nechutně vyhlížející kaše. Ale už tohle naráží na problém. Protože rodiče, kteří by se měli o výchovu postarat, často sami také usedají za volant s promilemi v krvi.
Jedno je jasné - represivní cesta selhává. Žádné libovolně přísné sankce neodradí lidi od jízdy v opilosti. Nic by nevyřešila ani prohibice - jak se v dějinách nejednou ukázalo, při prohibici se chlastá dál, avšak podstatně roste kriminalita spojená s nelegální výrobou a distribucí alkoholu. Je potřeba se vydat jinudy. Jenže kudy (nejde jen o alkohol za volantem, ale jeho škodlivé následky vůbec)? Až to někdo vymyslí, měl by dostat Nobelovu cenu.
