V posledních dnech v rámci Týdne svobody prezentoval pan David Černý opět své pseudoumění v podobě zničeného ruského tanku č.23, který namaloval na růžovo. Tento fakt nás znepokojuje, stejně jako postavení a ohlas veřejnosti, jenž je k tomuto tématu většinou benevolentní, nebo naopak servilní. Neustálé upravování historie, hanobení památníku padlých a degradace umění na pouhý záměr šokovat, nás dovedl k symbolickému protestu.
Dne 2.července 2011 jsme v Praze na Kampě u Sovových Mlýnů instalovali malý tank č.23 v místech, kde stojí Černého sochy Batolat (Mimin).
Tímto protestujeme proti hanobení památky přibližně 144 000 padlých Rudoarmějců a také proti veřejnosti, která svým mlčením přispívá k podpoře takových průměrných umělců, jenž se pro své zviditelnění a ego neštítí ničení a provokací
Symbolický model tanku, který jsme instalovali je malý, poukazujíc tak na malost, která se v naši české kotlině zabydlela na desítky let.
S tímto tématem se vyrojila i celá řada dohadů v médiích, kdy se spekulovalo nad tím který tank přijel do Prahy dříve, jaký to byl typ, číslo, poměr zásluh Rusů na osvobození Prahy atd. Je to vcelku typické, že od přímočarého tématu, utíká spousta lidí do alibismu, spekulací, aby se v historických zkratkách mohla pohodlně ztratit jednoduchá podstata věci. A to, že ničení kulturní památky v roce 1991 byl vandalismus. Prst instalovaný na památník padlých je pak směsicí vulgarity a projevu nízké inteligence.
Za sebe chceme všem vzkázat, že My nezapomínáme na to, jak nám v roce 1945 pomohla Rudá armáda a jsme proti znevažování jakéhokoliv pomníku, jakékoliv armády. Zároveň se distancujeme od veškeré politiky i jejich představitelů. Myslíme, že se na tento problém lze dívat i pouhým rozumem a empatií.
Lukáš Chmela a Zdeněk Šlahůnek
